O BIBLI:
více >
více >
BIBLE ON-LINE:
více >
více >
BIBLE A KNIHY:
více >
více >
Matouš
Bible online
Tip:
Rychlé vyhledávání v Bibli :
Informace a zajímavosti o Bibli
- Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova.
- Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry,
- Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama.
- Aram měl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna,
- Salmón měl syna Boaze z Rachaby, Boaz Obéda z Rút, Obéd Isaje
- a Isaj Davida krále. David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy,
- Šalomoun Roboáma, Roboám Abiu, Abia Asafa,
- Asaf Jóšafata, Jóšafat Jórama, Jóram Uziáše.
- Uziáš měl syna Jótama, Jótam Achaza, Achaz Ezechiáše,
- Ezechiáš Manase, Manase měl syna Amose Amos Joziáše,
- Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylónského zajetí.
- Po babylónském zajetí Jechoniáš měl syna Salatiela, Salatiel Zorobabela,
- Zorobabel Abiuda, Abiud Eljakima, Eljakim Azóra
- Azór Sádoka, Sádok Achima. Achim měl syna Eliuda,
- Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jákoba,
- Jákob pak měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš řečený Kristus.
- Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylónské zajetí čtrnáct a od babylónského zajetí až po Krista čtrnáct.
- Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
- Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.
- Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
- Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů."
- To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:
- `Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel´, to jest přeloženo `Bůh s námi´.
- Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě.
- Ale nežili spolu, dokud neporodila syna, a dal mu jméno Ježíš.
- Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:
- "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit."
- Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém;
- svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.
- Oni mu odpověděli: "V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka:
- `A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.´"
- Tedy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl:
- "Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit."
- Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle,hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.
- Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí.
- Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu.
- Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.
- Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil."
- On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta
- a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: `Z Egypta jsem povolal svého syna.´
- Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.
- Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše:
- `Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utešit, protože jich není.´
- Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi v Egyptě
- a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život."
- On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země.
- Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do končin galilejských
- a usadil se v městě zvaném Nazaret - aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský.
- Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v Judské poušti:
- "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."
- To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: `Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!´
- Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel.
- Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu,
- vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.
- Ale když spatřil, že mnoho farizeů a saduceů přichází ke křtu, řekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem?
- Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání.
- Nemyslete si, že můžete říkat: `Náš otec je Abraham!´ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.
- Sekera je už na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
- Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.
- Lopata je v jeho ruce; a pročistí svůj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm."
- Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít.
- Ale on mu bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?"
- Ježíš mu odpověděl: "Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechno, co Bůh žádá." Tu mu již Jan nebránil.
- Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.
- A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil."
- Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla.
- Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl.
- Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby."
- On však odpověděl: "Je psáno: `Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.´"
- Tu ho vezme ďábel na do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu
- a řekne mu: "Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: `Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen´!"
- Ježíš mu pravil: "Je také psáno: `Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.´"
- Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu
- a řekne mu: "Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět."
- Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: `Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.´
- V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.
- Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se do Galileje.
- Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum při moři, v území Zabulón a Neftalím,
- aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:
- `Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři za Jordánem, Galilea pohanů -
- lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.´
- Od té chvíle začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."
- Když procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.
- Řekl jim: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí."
- Oni hned nechali sítě a šli za ním.
- O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je.
- Ihned opustili loď i svého otce a šli za ním.
- Ježíš chodil po celé galileji, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu.
- Pověst o něm se roznesla po celé Sýrii; přinášeli k němu všechny nemocné, postižené rozličnými neduhy a trápením, posedlé, náměsíčné, ochrnuté, a uzdravoval je.
- A velké zástupy z Galileje, Desetiměstí, z Jeruzaléma, Judska i ze Zajordání ho následovaly.
- Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci.
- Tu otevřel ústa a učil je:
- "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
- Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
- Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
- Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
- Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.
- Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
- Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.
- Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.
- Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.
- Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.
- Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.
- Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.
- A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě.
- Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.
- Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
- Amen, pravím vám,: DOkud nepomine nebe a země, nepomine ani jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.
- Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by však zachovával a učil, bude v království nebeském vyhlášen velkým.
- Neboť pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.
- Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.
- Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.
- Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
- nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar.
- Dohodni se svým protivníkem včas, dokud jsi na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi a byl bys uvržen do vězení.
- Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.
- Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Nezcizoložíš.´
- Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.
- Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
- A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
- Také bylo řečeno: `Kdo propustí svou manželku manželku, ať jí dá rozlukový lístek!´
- Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou ženou oženil, cizoloží.
- Dále jste slyšeli, že řečeno bylo otcům: `Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.´
- Já však vám praví, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží;
- ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále;
- ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal.
- Vaše slovo buď `ano, ano - ne, ne´; co je nad to, je ze zlého.
- Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Oko za oko, zub za zub´.
- Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou;
- a tomu, kdo by se chtěl s tebou soudit o košili, nech i svůj plášť.
- Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.
- Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.
- Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.´
- Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují,
- abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
- Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž?
- A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž?
- Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
- Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce v nebesích.
- Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen pravím vám, už mají svou odměnu.
- Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice,
- aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
- A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen pravím vám, už mají svou odměnu.
- Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
- Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.
- Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.
- Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno.
- Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
- Náš denní chléb dej nám dnes.
- A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám.
- A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.
- Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec;
- jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.
- A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
- Když se postíš, potři svou hlavu olejem a tvář svou umyj,
- abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
- Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou.
- Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou.
- Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.
- Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo.
- Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?
- Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým potom pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.
- Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
- Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější?
- Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?
- A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou -
- a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich.
- Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?
- Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?
- Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.
- Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.
- Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení.
- Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
- Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.
- Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
- Anebo jak to, že říkáš svému bratru: `Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka´ - a hle, trám ve tvém vlastním oku!
- Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
- Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.
- Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno.
- Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
- Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb?
- Nebo by mu dal hada, když ho prosí o rybu?
- Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, tím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!
- Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi; v tom je celý Zákon, i Proroci.
- Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí.
- Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.
- Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci.
- Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?
- Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce.
- Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
- Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
- A tak je poznáte po jejich ovoci.
- Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane´, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
- Mnozí mi řeknou v onen den: `Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?´
- A tehdy já prohlásím: `Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.´
- A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.
- Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nespadl, neboť měl základy na skále.
- Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku.
- A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký."
- Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením;
- neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.
- Když sestoupil z hory, šly za ním velké zástupy.
- Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: "Pane, chceš-li, můžeš mě očistit."
- On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist." A hned byl očištěn od svého malomocenství.
- Tu mu Ježíš pravil: "Ne abys o tom někomu říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal - jim na svědectví."
- Tu když přišel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho:
- "Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí."
- Řekl mu: "Já přijdu a uzdravím ho."
- Setník však odpověděl: "Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven.
- Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému `jdi´, pak jde; jinému `pojď sem´, pak přijde; a svému otroku `udělej to´, pak to udělá."
- Když to Ježíš uslyšel, podivil se, a řekl těm, kdo ho následovali: "Amen, amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho.
- Pravím vám, že mnozí od východu i západu přijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském;
- ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů."
- Potom řekl Ježíš setníkovi: "Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň." A v tu chvíli se sluha uzdravil.
- Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce.
- Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.
- Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil,
- aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: `On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.´
- Když Ježíš viděl kolem sebe zástup, rozkázal odjet na druhý břeh.
- Jeden zákoník přišel a řekl mu: "Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš."
- Ale Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil."
- Jiný z učedníků mu řekl: "Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat svého otce."
- Ale Ježíš mu řekl: "Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé."
- Vstoupil na loď a učedníci ho následovali.
- V tom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal.
- I přistoupili a probudili ho se slovy: "Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!"
- Řekl jim: "Proč jste tak ustrašeni, malověrní?" Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho.
- Lidé užasli a říkali: "Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?"
- Když přijel na druhý břeh moře do gadarenské krajiny, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobů; byli velmi nebezpeční, takže se nikdo neodvážil tudy chodit.
- A dali se do křiku: "Co je ti po nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit dříve, než nastal čas?"
- Opodál se páslo veliké stádo vepřů.
- A zlí duchové ho prosili: "Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!"
- On jim řekl: "Jděte!" Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách.
- Pasáci utekli, přišli do města a vyprávěli všechno, i o těch posedlých.
- A celé město vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatřili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich končin.
- Ježíš vstoupil na loď a přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města.
- A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy."
- Ale někteří ze zákoníků si řekli: "Ten člověk se rouhá!"
- Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: "Proč o tom smýšlíte tak zle?
- Je snadnější říci `odpouštějí se ti hříchy´, nebo říci `vstaň a choď´?
- Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - tu řekne ochrnutému: "Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"
- On vstal a odešel domů.
- Když to viděly zástupy, zmocnila se jich bázeň a chválili Boha, že dal takovou moc lidem.
- Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním.
- Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky.
- Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: "Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?"
- On to uslyšel a řekl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
- Jděte a učte se, co to je: `Milosrdenství chci, a ne oběť´. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."
- Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se ho: "Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?"
- Ježíš jim řekl: "Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit.
- Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší.
- A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí."
- Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: "Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!"
- Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky.
- A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se jeho šatu.
- Říkala si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!"
- Ježíš se obrátil a spatřiv ji, řekl: "Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila." A od té hodiny byla ta žena zdráva.
- Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup,
- řekl: "Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí." Oni se mu posmívali.
- A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala.
- Pověst o tom se rozšířila po celé té krajině.
- Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: "Smiluj se nad námi, Synu Davidův!"
- A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: "Věříte, že to mohu učinit?" Odpověděli mu: "Ano, Pane."
- Tu se dotkl jejich očí a řekl: "Podle vaší víry se vám staň."
- A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: "Ne, aby se to někdo dověděl!"
- Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině.
- Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem.
- A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: "Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno."
- Ale farizeové říkali: "Ve jménu knížete démonů vyhání démony."
- Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu.
- Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře.
- Tehdy řekl svým učedníkům: "Žeň je velká, dělníků málo."
- Proste proto Pána žně ať vyšle dělníky na svou žeň!"
- Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu.
- Jména těch dvanácti jsou: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův, jeho bratr Jan,
- Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš,
- Šimon Kananejský a Iškariotský Jidáš, který ho pak zradil.
- Těchto dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: "Na cestu k pohanům nevstupujte, do samařské obce nechoďte;
- jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.
- Jděte a kažte, že se přiblížilo království nebeské.
- Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.
- Neberte od nikoho zlato, stříbro ani měďáky do opasku;
- neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani obuv ani hůl, neboť `hoden je dělník své mzdy´.
- Když přijdete do některého města nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je toho hoden; u něho zůstaňte, dokud nebudete odcházet.
- Když vstoupíte do domu, řekněte: `Pokoj vám.´
- A budou-li toho hodni, ať na ně přijde váš pokoj. Nebudou-li toho hodni, ať se váš pokoj vrátí k vám.
- A když vás někdo nepřijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjděte ven z toho domu nebo města a setřeste prach svých nohou.
- Amen, pravím vám, lehčeji bude zemi sodomské a gomorské v den soudu, než tomu městu.
- Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.
- Mějte se na pozoru před lidmi; neboť vás budou vydávat soudům, ve svých synagógách vás budou bičovat,
- budou vás vodit před vládce a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim i národům.
- A když vás obžalují, nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit.
- Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce.
- Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život.
- Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
- Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka.
- Žák není nad učitele ani sluha nad svého pána.
- Stačí, aby žák byl jako jeho učitel a sluha jako jeho pán. Když hospodáře nazvali Belzebulem, čím spíše jeho čeleď!
- Nebojte se jich tedy; neboť není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno.
- Co vám říkám ve tmě, povězte na světle; a co slyšíte v soukromí, hlásejte se střech.
- A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může duši i tělo zahubit v pekle.
- Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštění vašeho Otce.
- U vás pak jsou spočteny i všechny vlasy na hlavě.
- Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců.
- Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi;
- kdo mně však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi.
- Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.
- Neboť jsem přišel postavit syna proti otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni;
- a `nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina´.
- Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden.
- Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden.
- Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.
- Kdo vás přijímá, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal.
- Kdo přijme proroka, protože je to prorok, obdrží odměnu proroka; kdo přijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého.
- A kdo by napojil třebas jen číší studené vody jednoho z těchto nepatrných, protože je to učedník, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu."
- Když Ježíš dokončil tyto příkazy svým dvanácti učedníkům, šel odtud učit a kázat v tamějších městech.
- Jan uslyšel ve vězení o činech Kristových; poslal k němu vzkaz po svých služebnících:
- "Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?"
- Ježíš jim odpověděl: "Jděte, zvěstujte Janovi, co vidíte a slyšíte:
- Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
- A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží."
- Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr?
- Nebo co jste vyšli shlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských.
- Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka.
- To je ten, o němž je psáno: `Hle, já posílám posla před svou tváří, aby ti připravil cestu.´
- Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší, než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on.
- Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají.
- Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana.
- A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.
- Kdo má uši, slyš.
- Čemu připodobním toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na své druhy:
- `Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste nelomili rukama.´
- Přišel Jan, nejedl, nepil - a říkají: `Je posedlý.´
- Přišel Syn člověka, jí a pije - a říkají: `Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!´ Ale moudrost je ospravedlněna svými skutky."
- Tehdy počal kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutků, že nečinila pokání:
- "Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání.
- Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu, nežli vám.
- A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš! Neboť kdyby se byly v Sodomě odehrály takové mocné skutky, jako u vás, stála by podnes.
- Ale pravím vám: zemi Sodomské bude lehčeji v den soudu, nežli tobě."
- V ten čas řekl Ježíš: "Velebím, tě Otče, Pane nebes i země, že jsi ty věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým.
- Ano, Otče, tak se ti zalíbilo.
- Všechno je mi dáno od Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.
- Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.
- Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.
- Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží."
- V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali mnout zrní z klasů a jíst.
- Když to viděli farizeové, řekli mu: "Hle, tvoji učedníci dělají, co se nesmí dělat v sobotu!"
- On jim však řekl: "Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad, on a ti kdo byli s ním?
- Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, ačkoli to nebylo dovoleno jemu ani těm, kdo ho doprovázeli, nýbrž kněžím?
- A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámu porušují sobotu, a přesto jsou bez viny?
- Pravím vám, že zde je víc než chrám.
- Kdybyste věděli, co znamená, `milosrdenství chci, a ne oběť´, neodsuzovali byste nevinné.
- Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou."
- Odtud šel dál a přišel do jejich synagógy.
- A byl tam člověk s odumřelou rukou. Otázali se Ježíše: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat?" Chtěli ho totiž obžalovat.
- On jim řekl: "Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl?
- A oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře."
- Potom řekl tomu člověku: "Zvedni tu ruku!" Zvedl jim, a byla zase zdravá jako ta druhá.
- Farizeové vyšli a smluvili se proti němu, že ho zahubí.
- Ježíš to poznal a odešel odtamtud. Mnozí šli za ním a on všechny nemocné uzdravil;
- ale přikázal jim, aby ho nikomu neprozrazovali -
- aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:
- `Hle, služebník můj, kterého jsem vyvolil, milovaný můj, kterého si oblíbila duše má. Vložím na něho svého Ducha. A vyhlásí soud národům.
- Nebude se přít ani rozkřikovat, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas.
- Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, až dovede právo k vítězství.
- A v jeho jménu bude naděje národů.´
- Tehdy k němu přivedli posedlého, který byl slepý a němý; a uzdravil ho, takže ten němý mluvil i viděl.
- Zástupy žasly a říkaly: "Není to Syn Davidův?"
- Když to slyšeli farizeové, řekli: "On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonů."
- Protože znal jejich smýšlení, řekl jim: "Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát.
- A vyhání-li satan satana, pak je v sobě rozdvojen; jak tedy bude moci obstát jeho království?
- Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci.
- Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.
- Což může někdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže dříve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dům.
- Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.
- Proto pravím vám, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno.
- I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.
- Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.
- Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví.
- Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
- Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.
- Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen."
- Tehdy mu na to řekli někteří ze zákoníků a farizeů: "Mistře, chceme od tebe vidět znamení."
- On jim však odpověděl: "Pokolení zlé a zpronevěřilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše.
- Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
- Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání - a hle, zde je víc než Jonáš.
- Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu - a hle, zde je víc než Šalomoun.
- Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá.
- Tu řekne: `Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.´ Přijde a nalezne jej prázdný, vyčištěný a uklizený.
- Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší, než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením."
- Ještě když mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku a chtěli s ním mluvit.
- Někdo mu řekl: "Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit."
- On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: "Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?"
- Ukázal na své učedníky a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři.
- Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka."
- Toho dne vyšel Ježíš z domu a posadil se u moře.
- Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď; posadil se v ní a celý zástup stál na břehu.
- I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: "Vyšel rozsévač rozsívat.
- Když rozsíval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je.
- Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi.
- Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla.
- Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je.
- A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet.
- Kdo má uši, slyš!"
- Učedníci k němu přistoupili a řekli: "Proč k nim mluvíš v podobenstvích?"
- On jim odpověděl: "Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno.
- Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
- Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší a nechápou.
- A plní se na nich proroctví Izaiášovo: `Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět a neuvidíte.
- Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže nevidí očima a ušima neslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se - a já je neuzdravím.´
- Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší.
- Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, a neslyšeli.
- Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévači.
- Pokaždé, když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty.
- U koho bylo zaseto na skalnatou půdu, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá;
- ale nezakořenilo v něm a je nestálý: když přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadá.
- U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale časné starosti a vábivost majetku slovo udusí, a zůstane bez úrody.
- U koho bylo zaseto do dobré země, to je ten, kdo slovo slyší i chápe a přináší úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, třetí třicetinásobnou."
- Předložil jim jiné podobenství: "S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli.
- Když však lidé spali, přišel nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel.
- Když vyrostlo stéblo a nasadilo klas, tu ukázal se i plevel.
- Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: `Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal ten plevel?´
- On jim odpověděl: `To udělal nepřítel.´ Sluhové mu řeknou: `Máme jít a plevel vytrhat?´
- On však odpoví: `Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici.
- Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.´"
- Ještě jiné podobenství jim předložil: "Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zaseje na svém poli;
- je sice menší, než všecka semena, ale když vyroste, je větší, než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích."
- Pověděl jim i toto podobenství: "Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí."
- Toto vše mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích; bez podobenství k nim vůbec nemluvil,
- aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka: `Otevřu v podobenstvích ústa svá, vyslovím, co je skryto od založení světa.´
- Potom opustil zástupy a vešel do domu. Učedníci za ním přišli a řekli mu: "Vylož nám to podobenství o plevelu na poli!"
- On jim odpověděl: "Rozsévač, který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka
- a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království,plevel jsou synové toho zlého;
- nepřítel, který jej nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé.
- Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku.
- Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti,
- a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.
- Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!"
- "Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.
- Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly,
- objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.
- Anebo je království nebeské jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné;
- když je plná, vytáhnou ji na břeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven.
- Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých
- a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů."
- "Pochopili jste to všecko?" Odpověděli: "Ano."
- A on jim řekl: "Proto každý zákoník, který se stal učedníkem království nebeského, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré."
- Když Ježíš dokončil tato podobenství, odebral se odtud.
- Přišel do svého domova a učil v jejich synagóze, takže v úžasu říkali: "Odkud se u toho člověka vzala taková moudrost a mocné činy?
- Což to není syn tesaře? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda?
- A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud to tedy ten člověk všecko má?"
- A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě."
- A neučinil tam mnoho mocných činů pro jejich nevěru.
- V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi
- a řekl svým sluhům: "To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly."
- Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa,
- neboť Jan mu říkal: "Není dovoleno, abys ji měl za ženu."
- Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože měli Jana za proroka.
- Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tančila uprostřed hostů. Zalíbila se Herodovi,
- a on jí přísahou slíbil dát, o cokoli požádá.
- A ona, navedena svou matkou, řekla: "Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele."
- Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli,
- a dal Jana v žaláři stít.
- Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce.
- Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.
- Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a pěšky šly z měst za ním.
- Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné.
- Když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: "Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propusť zástupy, ať jdou do vesnic kopit si jídlo."
- Ale Ježíš jim řekl: "Nemusejí odcházet, dejte vy jim jíst!"
- Oni odpověděli: "Máme tu jen pět chlebů a dvě ryby."
- On však řekl: "Přineste je sem!"
- Poručil, aby se zástupy rozsadily po trávě. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům.
- I jedli všichni a nasytili se; a sebrali nalámaných chlebů, které zbyly, dvanáct plných košů.
- A jedlo tam na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.
- Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy.
- Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.
- Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní.
- K ránu šel k nim, kráčeje po moři.
- Když ho učedníci viděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem.
- Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: "Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!"
- Petr mu odpověděl: "Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!"
- A on řekl: "Pojď!" Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.
- Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: "Pane, zachraň mne!"
- Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: "Ty malověrný, proč jsi pochyboval?"
- Když vstoupil na loď, vítr se utišil.
- Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: "Jistě jsi Boží Syn."
- Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu.
- Lidé z toho místa ho poznali a vzkázali do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné
- a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout třásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni.
- Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli:
- "Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!"
- On jim odpověděl: "A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?
- Vždyť Bůh řekl: `Cti otce i matku´ a `kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.´
- Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: `To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar´,
- ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží.
- Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl:
- `Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;
- marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.´"
- Svolal zástupy a řekl: "Slyšte a rozumějte:
- Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje."
- Tu přišli učedníci a řekli mu: "Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?"
- Ale on jim odpověděl: "Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.
- Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy."
- Petr mu na to řekl: "Vysvětli nám to podobenství!"
- On odpověděl: "I vy jste ještě nechápaví?
- Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje?
- Však to, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.
- Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.
- To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje."
- Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu.
- A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: "Smiluj se nade mnou, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá."
- Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: "Zbav se jí, vždyť za námi křičí!"
- On odpověděl: "Jsem poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského."
- Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: "Pane, pomoz mi!"
- On jí odpověděl: "Nesluší se vzít chleba dětem a hodit jej psům."
- Ona řekla: "Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů."
- Tu jí Ježíš řekl: "Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš." A od té hodiny byla její dcera zdráva.
- Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam.
- Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil,
- takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebili Boha izraelského.
- Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: "Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě."
- Učedníci mu namítli: "Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?"
- Ježíš jim řekl: "Kolik máte chlebů?" Odpověděli: "Sedm a několik rybiček."
- I nařídil zástupu usednout na zem;
- potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.
- I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů.
- Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
- potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.
- Přišli saduceové a farizeové a pokoušeli ho; žádali na něm, aby jim ukázal znamení z nebe.
- On však jim odpověděl: "Večer říkáte: `Bude krásně, je pěkný západ.´
- A ráno: `Dnes bude nečas, slunce vychází do mraků.´ Vzhled oblohy umíte posoudit a znamení časů nemůžete?
- Pokolení zlé a zpronevěřilé hledá znamení; ale nebude mu dáno znamení, leč znamení Jonášovo." Opustil je a odešel.
- Když byli učedníci na druhém břehu, shledali, že si zapomněli vzít chleby.
- Ježíš jim řekl: "Hleďte se mít na pozoru před kvasem saduceů a farizeů!"
- Oni však u sebe uvažovali: "Nevzali jsme chleba."
- Když to Ježíš zpozoroval, řekl: "Proč mluvíte o tom, malověrní, že nemáte chleba?
- Ještě mi nerozumíte ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik košů jste sebrali?
- Ani těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, a kolik košů jste sebrali?
- Což nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Mějte se na pozoru před kvasem saduceů a farizeů!"
- Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se měli na pozoru před kvasem, nýbrž před učením farizeů a saduceů.
- Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?"
- Oni řekli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků."
- Řekl jim: "A za koho mne pokládáte vy?"
- Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého."
- Ježíš mu odpověděl: "Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.
- A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.
- Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi."
- Tehdy nařídil učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš.
- Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.
- Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: "Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!"
- Ale on se obrátil a řekl Petrovi: "Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"
- Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.
- Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.
- Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět?
- Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.
- Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím."
- Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra a Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami.
- A byl proměněn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý.
- A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.
- Nato promluvil Petr a řekl Ježíšovi: "Pane, je dobré, že jsme zde; chceš-li, udělám tu tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."
- Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte."
- Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli.
- Ale Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: "Vstaňte a nebojte se."
- Oni pozvedli oči a neviděli už nikoho jiného, než Ježíše samotného.
- Když sestupovali s hory, přikázal jim Ježíš: "Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých."
- Učedníci se ho ptali: "Jak to, že říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?"
- On jim odpověděl: "Ano, Eliáš přijde a obnoví všecko.
- Avšak pravím vám, že Eliáš již přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co se jim zlíbilo; tak i syn člověka bude od nich trpět."
- Tehdy učedníci pochopili, že mluvil o Janu Křtiteli.
- Když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a na kolenou prosil:
- "Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný a je na tom zle: často padá do ohně a často do vody.
- A přivedl jsem ho k tvým učedníkům a nemohli ho uzdravit."
- Ježíš odpověděl: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás ještě mám snášet? Přiveďte mi ho sem!"
- Ježíš mu pohrozil, a zlý duch z něho vyšel; od té chvíle byl chlapec zdráv.
- Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?"
- On jim řekl: "Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: `Přejdi odtud tam´, a přejde; a nic vám nebude nemožné."
- Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem.
- Když byli spolu v Galileji, řekl jim Ježíš: "Syn člověka bude vydán do rukou lidí;
- zabijí ho, a třetí den bude vzkříšen." Velice se zarmoutili.
- Když přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí chrámové daně a řekli: "Váš Mistr neplatí chrámovou daň?"
- On řekl: "Platí!" Když přišel domů, ještě než promluvil, řekl mu Ježíš: "Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové poplatky a daně? Od svých synů nebo od cizích lidí?"
- Když odpověděl: "Od cizích", pravil mu Ježíš: "Synové jsou tedy svobodni.
- Ale abychom je nepohoršili, jdi k moři, hoď udici; vytáhni rybu, která se první chytí, otevři jí ústa a najdeš peníz; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe."
- V tu hodinu přišli učedníci k Ježíšovi s otázkou: "Kdo je vlastně největší v království nebeském?"
- Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed
- a řekl: "Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.
- Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském.
- A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne.
- Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, pro toho by bylo lépe, aby mu pověsili na krk mlýnský kámen a potopili ho do mořské hlubiny.
- Běda světu, že svádí k hříchu! Svody sice nutně přicházejí, ale běda tomu, skrze koho přijdou.
- Jestliže tě tvá ruka nebo noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď pryč; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačený nebo chromý, než abys byl s oběma rukama či nohama uvržen do věčného ohně.
- Jestliže tě tvé oko svádí k hříchu, vyrvi je a odhoď pryč; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do ohnivého pekla.
- Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.
- Vždyť Syn člověka přišel spasit, co zahynulo.
- Co myslíte? Má-li někdo sto ovcí a jedna z nich mu zabloudí, nenechá těch devadesát devět na horách a nejde hledat tu, která zabloudila?
- A podaří-li se mu ji nalézt, amen, pravím vám, bude se z ní radovat víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily.
- Právě tak je vůle vašeho nebeského Otce, aby nezahynul ani jediný z těchto maličkých.
- Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra.
- Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby `ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď´.
- Jestliže ani potom neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník.
- Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi.
- Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní.
- Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich."
- Tehdy přistoupil Petr k Ježíšovi a řekl mu: "Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?"
- Ježíš mu na to odpověděl: "Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesát sedmkrát."
- "S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty od svých služebníků.
- Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který byl dlužen mnoho tisíc hřiven.
- Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu.
- Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: `Měj se mnou strpení a všechno ti vrátím!´
- Pán se ustrnul na oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil.
- Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: `Zaplať mi, co jsi dlužen!´
- Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: `Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!´
- On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
- Když jeho spoluslužebníci viděli, co se přihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo.
- Tu ho pán zavolal a řekl mu: `Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil;
- neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?´
- A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. -
- Tak bude jednat s vámi můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru."
- Když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje do krajin judských za Jordán.
- Velké zástupy šly za ním, a on je tam uzdravil.
- Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?"
- Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku `muže a ženu učinil je´?
- A řekl: `Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo´;
- takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
- Namítnou mu: "Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?"
- Odpoví jim: "Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od počátku to však nebylo.
- Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží."
- Učedníci mu řekli: "Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit."
- On jim odpověděl: "Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je dáno.
- Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.
- Tehdy k němu přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci jim to zakazovali.
- Ježíš však řekl: "Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské."
- Požehnal jim a šel dál.
- A hle, kdosi k němu přišel a zeptal se ho: "Mistře, co dobrého mám udělat, abych získal věčný život?"
- On mu řekl: "Proč se mě ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání!"
- Otázal se ho: "Která?" Ježíš odpověděl: "Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit,
- cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe."
- Mladík mu řekl: "To jsem všechno dodržoval! Co mi ještě schází?"
- Ježíš mu odpověděl: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne."
- Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
- Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského.
- Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království."
- Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: "Kdo potom může být spasen?"
- Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko."
- Na to mu řekl Petr: "Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou! Co tedy budeme mít?"
- Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, až se Syn člověka při obnovení všeho posadí na trůn své slávy, tehdy i vy, kteří jste mě následovali, usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.
- A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě.
- Mnozí první budou poslední a poslední první."
- "Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici.
- Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici.
- Když znovu vyšel o deváté hodině, viděl, jak jiní stojí nečinně na trhu,
- a řekl jim: `Jděte i vy na mou vinici, a já vám dám, co bude spravedlivé.´
- Oni šli. Vyšel opět kolem poledne i kolem třetí hodiny odpoledne a učinil právě tak.
- Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a řekl jim: `Co tu stojíte celý den nečinně?´
- Odpověděli mu: `Nikdo nás nenajal.´ On jim řekne: `Jděte i vy na mou vinici.´
- Když byl večer, řekl pán vinice svému správci: `Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, a to od posledních k prvním!´
- Tak přišli ti, kteří pracovali od pěti odpoledne, a každý dostal denár.
- Když přišli ti první, měli za to, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru.
- Vzali ho a reptali proti hospodáři:
- `Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!´
- On však odpověděl jednomu z nich: `Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den?
- Vezmi si, co ti patří a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě;
- nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý?´
- Tak budou poslední první a první poslední."
- Když Ježíš šel do Jeruzaléma, vzal si stranou dvanáct učedníků a cestou jim řekl:
- "Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt
- a vydají pohanům, aby se mu posmívali, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude vzkříšen."
- Tehdy k němu přistoupila matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu a chtěla ho o něco požádat.
- On jí řekl: "Co chceš?" Řekla: "Ustanov, aby tito dva synové měli místo jeden po tvé pravici a jeden po tvé levici ve tvém království."
- Ježíš však odpověděl: "Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já mám pít?" Řekli mu: "Můžeme."
- Praví jim: "Můj kalich budete pít, ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž je připravil můj Otec."
- Když to uslyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na oba bratry.
- Ale Ježíš si je zavolal a řekl: "Víte, že vládcové panují na národy a velicí je utlačují.
- Ne tak bude mezi vámi: kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;
- a kdo chce být mezi vámi první, buď vaším otrokem.
- Tak, jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."
- Když vycházeli z Jericha, následoval ho velký zástup.
- A hle, dva slepí seděli u cesty; když uslyšeli, že jde kolem Ježíš, začali křičet: "Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davidův!"
- Zástup je napomínal, aby mlčeli, ale oni křičeli ještě víc: "Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davidův!"
- Ježíš se zastavil, zavolal je a řekl jim: "Co chcete, abych pro vás učinil?"
- Odpověděli mu: "Pane, ať se otevřou naše oči!"
- Ježíš pohnut soucitem, dotkl se jejich očí, a hned prohlédli; a šli za ním.
- Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivové hoře, poslal Ježíš dva učedníky
- a řekl jim: "Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně.
- A kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: `Pán je potřebuje.´ A ten člověk je hned pošle."
- To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka:
- `Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.´
- Učedníci šli a učinili, co jim Ježíš přikázal.
- Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil.
- A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekával ratolesti stromů a stlali je na cestu.
- Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: "Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!"
- Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch; ptali se: "Kdo to je?"
- Zástupy odpovídaly: "To je ten prorok Ježíš z Nazareta v Galileji."
- Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů;
- řekl jim: "Je psáno: `Můj dům bude zván domem modlitby´, ale vy z něho děláte doupě lupičů."
- I přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí a on je uzdravil.
- Když velekněží a zákoníci viděli jeho udivující činy i děti volající v chrámě "Hosanna Synu Davidovu", rozhněvali se
- a řekli mu: "Slyšíš, co to říkají?" Ježíš jim odpověděl: "Ovšem! Nikdy jste nečetli: `Z úst nemluvňátek a kojenců připravil sis chválu´?"
- Opustil je a vyšel ven z města do Betanie; tam přenocoval.
- Když se ráno vracel do města, dostal hlad.
- Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu; ale nic na něm nenalezl, jen listí. I řekl mu: "Ať se na tobě na věky neurodí ovoce!" A ten fíkovník najednou uschl.
- Když to učedníci viděli, podivli se: "Jak najednou ten fíkovník uschl!"
- Ježíš jim odpověděl: "Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nebudete pochybovat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoře řekli: `Zdvihni se a vrhni se do moře´ - stane se to.
- A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit."
- Když Ježíš přišel do chrámu a učil, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: "Jakou mocí to činíš? A kdo ti tu moc dal?"
- Ježíš jim odpověděl: "Já vám také položím otázku; jestliže ji zodpovíte, i já vám povím, jakou mocí to činím.
- Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí?" Oni se mezi sebou dohadovali: "Řekneme-li, `z nebe´, namítne nám: `Proč jste mu tedy neuvěřili?´
- Řekneme-li však `z lidí´, máme obavy ze zástupu; vždyť všichni mají Jana za proroka."
- Odpověděli tedy Ježíšovi: "Nevíme." Tu jim řekl i on: "Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím."
- "Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: `Synu, jdi dnes pracovat na vinici!´
- On odpověděl: `Nechce se mi.´ Ale potom toho litoval a šel.
- Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: `Ano, pane.´ Ale nešel.
- Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce?" Odpověděli: "Ten první!" Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království.
- Přišel k vám Jan po cestě spravedlnosti, a vy jste mu neuvěřili. Ale celníci a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, ale ani potom jste toho nelitovali a neuvěřili mu.
- Poslyšte jiné podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl strážní věž; potom vinici pronajal vinařům a odcestoval.
- Když se přiblížil čas vinobraní, poslal své služebníky k vinařům, aby převzali jeho díl úrody.
- Ale vinaři jeho služebníky chytili, jednoho zbili, druhého zabili, dalšího ukamenovali.
- Znovu poslal další služebníky, a to více než před tím, ale naložili s nimi právě tak.
- Nakonec k nim poslal svého syna; řekl si: `Na mého syna budou mít přece ohled!´
- Když však vinaři shlédli syna, řekli si mezi sebou: `To je dědic. Pojďme, zabijme ho, a dědictví připadne nám!´
- Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili.
- Když nyní přijde pán vinice, co udělá těm vinařům?"
- Řekli mu: "Zlé bez milosti zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odvádět výnos v určený čas."
- Ježíš jim řekl: "Což jste nikdy nečetli v Písmech: `Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích´?
- Proto vám pravím, že vám Boží království bude odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.
- Kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí."
- Když slyšeli velekněží a farizeové tato podobenství, poznali, že mluví o nich.
- Hleděli se ho zmocnit, ale báli se zástupů, protože ty ho měly za proroka.
- A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích:
- "S královstvím Božím je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu.
- Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít.
- Poslal znovu jiné služebníky se slovy: `Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!´
- Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem.
- Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je.
- Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil.
- Potom řekl svým služebníkům: `Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni;
- jděte tedy na rozcestí a koho najdete, pozvěte na svatbu.´
- Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky.
- Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu.
- Řekl mu: `Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?´ On se nezmohl ani na slovo.
- Tu řekl král sloužícím: `Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.´
- Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán."
- Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku.
- Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka.
- Pověz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?"
- Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: "Co mě pokoušíte, pokrytci?
- "Ukažte mi peníz daně!" Podali mu denár.
- On jim řekl: "Čí je tento obraz a nápis?"
- Odpověděli: "Císařův." Tu jim řekl: "Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, co je Boží, dejte Bohu."
- Když to slyšeli, podivili se, nechali ho a odešli.
- V ten den přišli za ním saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a předložili mu dotaz:
- "Mistře, Mojžíš řekl: `Zemře-li někdo bez dětí, ať se s jeho manželkou podle řádu švagrovství ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.´
- U nás bylo sedm bratří. První po svatbě zemřel, a protože neměl potomka, zanechal svou ženu svému bratru.
- Stejně i druhý, třetí a nakonec všech sedm.
- Naposledy ze všech zemřela ta žena.
- Až bude vzkříšení, komu z těch sedmi bude patřit? Vždyť ji měli všichni!"
- Ježíš jim odpověděl: "Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží.
- Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.
- A pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám Bůh pravil:
- `Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův?´ On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých."
- Když to slyšely zástupy, žasly nad jeho učením.
- Když se farizeové doslechli, že umlčel saduceje, smluvili se
- a jeden jejich zákoník se ho otázal, aby ho pokoušel:
- "Mistře, které přikázání v zákoně je největší?"
- On mu řekl: "`Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.´
- To je největší a první přikázání.
- Druhé je mu podobné: `Miluj svého bližního jako sám sebe.´
- Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."
- Když se farizeové sešli, zeptal se jich Ježíš:
- "Co si myslíte o Mesiášovi? Čí je syn?" Odpověděli mu: "Davidův."
- Řekl jim: "Jak to tedy, že ho David v Duchu svatém nazývá Pánem, když praví:
- `Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.´
- Jestliže tedy David nazývá Mesiáše Pánem, jak může být jeho synem?"
- A nikdo nebyl s to odpovědět mu ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil tázat.
- Tehdy Ježíš mluvil k zástupům i k svým učedníkům:
- "Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové.
- Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní.
- Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem.
- Všechny své skutky konají tak, aby je lidé viděli: rozšiřují si modlitební řemínky a prodlužují třásně,
- mají rádi přední místa na hostinách a přední sedadla v synagógách,
- líbí se jim, když je lidé na ulici zdraví a říkají jim `Mistře´.
- Vy však si nedávejte říkat `Mistře´: jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří.
- A nikomu na zemi nedávejte jméno `Otec´: jediný je váš Otec, ten nebeský.
- Ani si nedávejte říkat `Učiteli´: váš učitel je jeden, Kristus.
- Kdo je z vás největší, bude váš služebník.
- Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.
- Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít.
- Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Vyjídáte domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb; proto vás postihne tím přísnější soud.
- Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce; a když ho získáte, učiníte z něho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami.
- Běda vám, slepí vůdcové! Říkáte: `Kdo by přísahal u chrámu, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při chrámovém zlatu, je vázán.´
- Blázni a slepci, co je větší: zlato, nebo chrám, který to zlato posvěcuje?
- Nebo: `Kdo by přísahal při oltáři, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při oběti na něm, je vázán.´
- Slepci, co je větší: oběť nebo oltář, který tu oběť posvěcuje?
- Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá při něm a při všem, co na něm leží.
- A kdo přísahá při chrámu, přísahá při něm a při tom, kdo v něm přebývá.
- Kdo přísahá při nebi, přísahá při trůnu Božím a při tom, který na něm sedí.
- Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat.
- Slepí vůdcové, cedíte komára, ale velblouda spolknete!
- Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Očišťujete číše a talíře zvenčí, ale uvnitř jsou plné hrabivosti a chtivosti.
- Slepý farizeji, vyčisť především vnitřek číše, a bude čistý i vnějšek.
- Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty.
- Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost.
- Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Stavíte náhrobky prorokům, zdobíte pomníky spravedlivých
- a říkáte: `Kdybychom my byli na místě svých otců, neměli bychom podíl na smrti proroků.´
- Tak svědčíte sami proti sobě, že jste synové těch, kteří zabíjeli proroky.
- Dovršte tedy činy svých otců!
- Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete pekelnému trestu?
- Hle, proto vám posílám proroky a učitele moudrosti i zákoníky; a vy je budete zabíjet a křižovat, budete je bičovat ve svých synagógách a pronásledovat z místa na místo,
- aby na vás padla všechna spravedlivá krev prolitá na zemi, od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše syna Bachariášova, kterého jste zabili mezi chrámem a oltářem.
- Amen, pravím vám, to vše padne na toto pokolení.
- Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!
- Hle, váš dům se vám ponechává pustý.
- Neboť vám pravím, že mě neuzříte od nynějška až do chvíle, kdy řeknete: `Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově.´"
- Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu chrámové stavby.
- On však jim řekl: "Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno."
- Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!"
- Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
- Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat `já jsem Mesiáš´ a svedou mnohé.
- Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec.
- Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech.
- Ale to vše bude teprve začátek bolestí.
- Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno.
- A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět;
- povstanou lživí proroci a mnohé svedou
- a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých.
- Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
- A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec.
- Když pak uvidíte `znesvěcující ohavnost´, o níž je řeč u proroka Daniele, jak stojí na místě svatém - kdo čteš, rozuměj -
- tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;
- kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si vzal něco z domu;
- a kdo je na poli, ať se nevrací, aby si vzal plášť.
- Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
- Modlete se, abyste se nemuseli dát na útěk v zimě nebo v sobotu.
- Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude.
- A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou tyto dny zkráceny.
- Tehdy, řekne-li vám někdo: `Hle, tu je Mesiáš nebo tam´, nevěřte!
- Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.
- Hle, řekl jsem vám to už předem.
- Když vám řeknou: `Hle, je na poušti´, nevycházejte! `Hle, v tajných úkrytech´, nevěřte tomu!
- Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.
- Kde je mrtvola, slétnou se i supi.
- Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí.
- Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.
- On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené do čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.
- Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko.
- Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.
- Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane.
- Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
- O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.
- Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé:
- Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu,
- a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka.
- Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán.
- Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána.
- Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde.
- Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu.
- Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.
- Když pán ustanovuje nad svou čeledí služebníka, aby jim včas podával pokrm, který služebník je věrný a rozumný?
- Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.
- Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří.
- Když si však špatný služebník řekne: `Můj pán nejde´,
- a začne bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci,
- tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší,
- vyžene ho a vykáže mu úděl mezi pokrytci; tam bude pláč a skřípění zubů.
- Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi.
- Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných.
- Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej.
- Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách.
- Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.
- Uprostřed noci se rozlehl křik: `Ženich je tu, jděte mu naproti!´
- Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy.
- Tu řekly pošetilé rozumným: `Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!´
- Ale rozumné odpověděly: `Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!´
- Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny.
- Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: `Pane, pane, otevři nám!´
- Ale on odpověděl: `Amen, pravím vám, neznám vás.´
- Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.
- Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek;
- jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.
- Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.
- Tak i ten, který měl dvě, vyzískal jiné dvě.
- Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.
- Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.
- Přistoupil tedy ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: `Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.´
- Jeho pán mu odpověděl: `Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.´
- Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: `Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.´
- Jeho pán mu odpověděl: `Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.´
- Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: `Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
- Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.´
- Jeho pán mu odpověděl: `Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.
- Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem.
- Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!
- Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
- A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.´
- Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;
- a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jeden od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,
- ovce postaví po pravici a kozly po levici.
- Tehdy řekne král těm po pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.
- Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,
- byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.´
- Tu mu ti spravedliví odpoví: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?
- Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?
- Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?´
- Král jim odpoví a řekne jim: `Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.´
- Potom řekne těm na levici: `Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
- Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,
- byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.´
- Tehdy odpoví i oni: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?´
- On jim odpoví: `Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.´
- A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života."
- Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:
- "Víte, že za dva dny jsou velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován."
- Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,
- a uradili se, že se Ježíš zmocní lstí a že ho zabijí.
- Říkali: "Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil."
- Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného,
- přišla za ním žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak seděl u stolu.
- Když to viděli učedníci, hněvali se: "Nač taková ztráta?
- Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!"
- Ježíš to zpozoroval a řekl jim: "Proč trápíte tu ženu? Vykonala dobrý skutek.
- Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále.
- Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu.
- Amen, pravím vám, všude, po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila."
- Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím
- a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu určili třicet stříbrných.
- Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.
- Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"
- On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: "Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka."
- Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.
- Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,
- a když jedli, řekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí."
- Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?"
- On odpověděl: "Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí.
- Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!"
- Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistře?" Řekl mu: "Ty sám jsi to řekl."
- Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo."
- Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni.
- Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.
- Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce."
- Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.
- Tu jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť jest psáno: `Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.´
- Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje."
- Na to mu řekl Petr: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!"
- Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."
- Petr prohlásil: "I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě." Podobně mluvili všichni učedníci.
- Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: "Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil."
- Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost.
- Tehdy jim řekl: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!"
- Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: "Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."
- Potom přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: "To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou?
- Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."
- Odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle."
- A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet.
- Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.
- Potom přišel k učedníkům a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
- Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje!"
- Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
- Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: "Koho políbím, ten to je; toho zatkněte."
- A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: "Buď zdráv, Mistře", a políbil ho.
- Ježíš mu odpověděl: "Příteli, konej svůj úkol!" Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho.
- Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
- Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.
- Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?
- Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?"
- V té hodině řekl Ježíš zástupům: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.
- Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co psali proroci." A tu ho všichni učedníci opustili a utekli.
- Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.
- Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.
- Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti.
- Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva
- a vypovídali: "On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět."
- Tu velekněz vstal a řekl mu: "Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?"
- Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: "Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!"
- Ježíš odpověděl: "Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."
- Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: "Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání!
- Co o tom soudíte?" Jejich výrok zněl: "Je hoden smrti."
- Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře
- a říkali: "Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!"
- Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!"
- A on přede všemi zapřel: "Nevím, co mluvíš."
- Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem."
- On znovu zapřel s přísahou: "Neznám toho člověka."
- Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: "Jistě i ty jsi jeden z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!"
- Tu se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." V tom zakokrhal kohout;
- tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: `Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.´ Vyšel ven a hořce se rozplakal.
- Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
- Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.
- Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším
- a řekl: "Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!" Ale oni mu odpověděli: "Co je nám po tom? To je tvoje věc!"
- A on odhodil peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.
- Velekněží sebrali peníze a řekli: "Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev."
- Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.
- Proto se to pole jmenuje `Pole krve´ až dodnes.
- Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: `Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;
- a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.´
- A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: "Ty jsi král Židů?" Ježíš odpověděl: "Ty sám to říkáš."
- Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.
- Tu mu řekl Pilát: "Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?"
- On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.
- O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.
předchozí | další
Malachiáš
|
Marek
...