Nehemjáš

Bible online

Tip: Rychlé vyhledávání v Bibli : Informace a zajímavosti o Bibli

1,1 - Příběhy Nehemjáše, syna Chakaljášova. V měsíci kislevu dvacátého roku, když jsem byl na hradě v Šúšanu,
1,2 - přišel Chananí, jeden z mých bratrů, s muži z Judska. Zeptal jsem se jich na Judejce, na ty zbylé, kteří ušli zajetí, a na Jeruzalém.
1,3 - Řekli mi: "Ti zbylí, kteří zůstali tam v té krajině a nebyly zajati, jsou vystaveni veliké zlobě a potupě. Jeruzalémské hradby jsou pobořeny a brány zničeny ohněm."
1,4 - Když jsem slyšel ta slova, usedl jsem a plakal. Truchlil jsem několik dní, postil jsem se před Bohem nebes a modlil se k němu.
1,5 - Říkal jsem: "Ach, Hospodine, Bože nebes, Bože veliký a hrozný, který zachováváš smlouvu a jsi milosrdný k těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání.
1,6 - Kéž je tvé ucho ochotné slyšet a oči tvé pohotové vidět, abys vyslyšel modlitbu svého služebníka, kterou se před tebou modlím ustavičně dnem i nocí za syny Izraele, tvoje služebníky. Vyznávám hříchy synů izraelských, kterých jsme se proti tobě dopustili; hřešili jsme i já a dům mého otce.
1,7 - Počínali jsme si vůči tobě hanebně, nezachovávali jsme přikázání, řády a práva, které jsi vydal svému služebníku Mojžíšovi.
1,8 - Rozpomeň se prosím na slovo, které jsi přikázal svému služebníku Mojžíšovi: »Zpronevěříte-li se, já sám vás rozptýlím mezi národy.
1,9 - Když se však obrátíte ke mně a budete má přikázání zachovávat a podle nich jednat, pak i kdyby někteří z vás byly zahnáni až na okraj světa, i odtamtud je shromáždím a přivedu na místo, které jsem vyvolil, aby tam přebývalo mé jméno.«
1,10 - Vždyť to jsou tvoji služebníci, tvůj lid, který jsi vykoupil svou velikou mocí a silnou rukou.
1,11 - Ach Panovníku, kéž je tvé ucho ochotné vyslyšet modlitbu tvého služebníka i modlitbu tvých služebníků, kteří usilují žít v bázni tvého jména. A dopřej dnes zdaru svému služebníku a dej mu najít u onoho muže slitování." Byl jsem totiž královským číšníkem.
2,1 - V měsíci nísanu dvacátého roku Artaxerxova kralování, když před králem bylo víno, vzal jsem víno a podal je králi. Nikdy jsem před ním nebýval ztrápený.
2,2 - Tu mi král řekl: "Proč vypadáš tak ztrápeně? Vždyť nejsi nemocný! Bezpochyby se něčím trápíš." Velmi jsem se ulekl
2,3 - a řekl jsem králi: "Ať žije král na věky! Jak bych neměl vypadat ztrápeně, když město, kde jsou hroby mých otců, leží v troskách a jeho brány jsou zničeny ohněm!"
2,4 - Král mi na to řekl: "Co si tedy přeješ?" Pomodlil jsem se k Bohu nebes
2,5 - a odpověděl jsem králi: "Jestliže to král uzná za vhodné a jestliže tvůj služebník došel tvého zalíbení, propusť mě do Judska, kde jsou hroby mých otců, bych město znovu vystavěl."
2,6 - Král, vedle něhož seděla královna, se mě zeptal: "Jak dlouho potrvá tvá cesta a kdy se vrátíš?" Králi se zalíbilo mě propustit, jakmile jsem udal určitý čas.
2,7 - Řekl jsem králi: "Jestliže to král uzná za vhodné, nechť jsou mi dány doporučující listy pro místodržitele v Zaeufratí, aby mi poskytli doprovod, dokud nepřijdu do Judska,
2,8 - a také list pro správce královských obor Asafa, aby mi dodal dříví na trámy k branám hradu při domě Božím, na městské hradby i na dům, k němuž se mám vydat." Král mi je dal, neboť dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou.
2,9 - Když jsem přišel k místodržitelům v Zaeufratí, dal jsem jim královské doporučující listy. Král také se mnou poslal velitele vojska a jezdce.
2,10 - Jakmile to uslyšel Sanbalat Chorónský a Tóbijáš, ten amónský otrok, popadla je strašná zlost, že přišel někdo, komu jde o dobro synů Izraele.
2,11 - Tak jsem přišel do Jeruzaléma. Po třech dnech tamního pobytu
2,12 - jsem vstal v noci spolu s několika muži, ale neoznámil jsem nikomu, co mi můj Bůh vložil do srdce, abych udělal pro Jeruzalém. Neměl jsem s sebou žádné zvíře kromě toho, na němž jsem jel.
2,13 - Vyjel jsem v noci Údolní branou směrem k Dračí studni a k Hojné bráně. Přitom jsem si pozorně všímal pobořených jeruzalémských hradeb a bran zničených ohněm.
2,14 - Pak jsem pokračoval k Studničné bráně a ke královskému rybníku; zde však nebylo místo pro zvíře, aby se mnou prošlo.
2,15 - Ubíral jsem se tedy v noci vzhůru úvalem a pozorně jsem si všímal hradeb. Pak jsem se obrátil, vjel jsem Údolní branou a vrátil se zpět.
2,16 - Představenstvo nevědělo o tom, kde jsem chodil a co dělám; dosud jsem totiž nic neoznámil Judejcům, ani kněžím ani šlechtě ani představenstvu ani ostatním, kteří pracovali na tom díle.
2,17 - Teď jsem jim řekl: "Sami vidíte, jak zle jsme postiženi. Jeruzalém je v troskách, jeho brány jsou zničeny ohněm. Pojďte a stavějme jeruzalémské hradby. A nebudeme nadále v potupě."
2,18 - Sdělil jsem jim, jak dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou, také i slova, jež mi řekl král. Odpověděli: "Nuže, dejme se do stavby!" I vzchopili se k dobrému dílu.
2,19 - Když o tom uslyšel Sanbalat Chorónský, Tóbijáš, ten amónský otrok, a Gešem Arabský, vysmívali se nám. S pohrdáním nám říkali: "Do čeho se to pouštíte? Chcete se bouřit proti králi?"
2,20 - Nato jsem jim odpověděl a řekl: "Sám Bůh nebes způsobí, že se nám to podaří. My jsme jeho služebníci. Dali jsme se do stavby. Vy však nemáte žádný podíl ani právo ani památku v Jeruzalémě."
3,1 - I dal se velekněz Eljašíb se svými bratry kněžími do stavby Ovčí brány. Když vsadili vrata, posvětili ji, posvětili ji až po věž Meá, a stavěli dál až k věži Chananeelu.
3,2 - Vedle něho stavěli muži z Jericha; vedle něho také stavěl Imrího syn Zakúr.
3,3 - Rybnou bránu stavěli synové Senáovi. Vyztužili ji trámy a vsadili vrata se zámky a závorami.
3,4 - Vedle nich opravoval Meremót, syn Úrijáše, syna Kósova; vedle nich také opravoval Mešulám, syn Berekjáše, syna Mešézabelova; vedle nich také opravoval Baanův syn Sádok.
3,5 - Vedle nich opravovali Tekójští; jejich vznešení však nesklonili šíji k službě pro svého Pána.
3,6 - Starou bránu opravovali Paséachův syn Jójada a Besódjášův syn Mešulám. Vyztužili ji trámy a vsadili vrata se zámky a závorami.
3,7 - Vedle nich opravoval Melatjáš Gibeónský a Jadón Meronótský, též muži z Gibeónu a z Mispy, jež patří pod správu zaeufratského místodržitele.
3,8 - Vedle něho opravoval Charhajášův syn Uzíel, jeden ze zlatníků, a vedle něho opravoval Chananjáš, jeden z mastičkářů; ustali až u jeruzalémské široké hradby.
3,9 - Vedle nich opravoval Chúrův syn Refajáš, správce poloviny jeruzalémského obvodu.
3,10 - Vedle nich také opravoval Charúmafův syn Jedajáš hned naproti svému domu. Vedle něho opravoval Chašabnejášův syn Chatúš.
3,11 - Další úsek spolu s Pecnou věží opravoval Charimův syn Malkijáš a Pachat-moábův syn Chašúb.
3,12 - Vedle něho spolu se svými dcerami opravoval Lochešův syn Šalúm, správce druhé poloviny jeruzalémského obvodu.
3,13 - Údolní bránu opravoval Chanún a obyvatelé Zanóachu. Vystavěli ji a vsadili vrata se zámky a závorami; opravili tisíc loket hradeb až po Hnojnou bránu.
3,14 - Hnojnou bránu opravoval Rekábův syn Malkijáš, správce obvodu bétkeremského; vystavěl ji a vsadil vrata se zámky a závorami.
3,15 - Studničnou bránu opravoval Kol-chozův syn Šalúm, správce obvodu Mispy; ten ji vystavěl, zastřešil a vsadil vrata se zámky a závorami; opravil také hradbu při vodojemu u královské zahrady až po schody vedoucí dolů z Města Davidova.
3,16 - Za ním opravoval Azbúkův syn Nechemjáš, správce poloviny obvodu bétsúrského, až naproti hrobům Davidovým, po umělou vodní nádrž a dům bohatýrů.
3,17 - Za ním také opravovali levité za vedení Baníova syna Rechúma. Vedle něho opravoval Chašabjáš, správce poloviny obvodu keílského, za svůj obvod.
3,18 - Za ním opravovali jejich bratří za vedení Chenadadova syna Bavaje, správce druhé poloviny obvodu keílského.
3,19 - Vedle něho také opravoval Jéšuův syn Ezer, správce Mispy, další úsek naproti přístupu ke zbrojnici v rohu hradby.
3,20 - Za ním horlivě opravoval Zabajův syn Barúk další úsek od rohu až ke vchodu do domu nejvyššího kněze Eljašíba.
3,21 - Za ním opravoval Meremót, syn Úrijáše, syna Kósova, další úsek od vchodu do domu Eljašíbova až na konec Eljašíbova domu.
3,22 - Za ním opravovali kněží, muži z jordánského okrsku.
3,23 - Za ním dále naproti svým domům, opravovali Binjamín a Chašúb; za ním, vedle svého domu, opravoval Azarjáš, syn Maasejáše, syna Ananejášova.
3,24 - Za ním opravoval Chenadadův syn Binúj další úsek od Azarjášova domu až po roh hradby, po nároží.
3,25 - Úzajův syn Pálal opravoval naproti rohu a vysoké věži vyčnívající nad domem královým na nádvoří pro stráže; za ním Pareóšův syn Pedajáš.
3,26 - Chrámoví nevolníci sídlili na Ófelu a opravovali proto na východě naproti Vodní bráně a tamní vyčnívající věži.
3,27 - Za ním opravovali Tekójští další úsek naproti vyčnívající vysoké věži až po zeď na Ófelu.
3,28 - Od Koňské brány dál opravovali kněží, každý naproti svému domu.
3,29 - Za nimi opravoval naproti svému domu Imerův syn Sádok a za ním opravoval Šekanjášův syn Šemajáš, strážce Východní brány.
3,30 - Za ním opravoval další úsek Šelemjášův syn Chananjáš a Salafův šestý syn Chanún; za ním opravoval Berekjášův syn Mešulám naproti své komůrce.
3,31 - Za ním opravoval Malkijáš, jeden ze zlatníků, až po dům chrámových nevolníků a obchodníků, naproti Strážné bráně, k přístřešku na nároží.
3,32 - Mezi přístřeškem na nároží a Ovčí branou opravovali zlatníci a obchodníci.
3,33 - Jakmile uslyšel Sanbalat, že stavíme hradby, vzplanul a velice se rozzlobil. Vysmíval se Judejcům
3,34 - a mluvil před svými bratry a před vojskem samařským takto: "Do čeho se to pouštějí ti židovští ubožáci? To je máme nechat? Budou snad obětovat a dokončí to ještě dnes? Oživí snad z hromad prachu kameny přepálené ohněm?"
3,35 - Ale Tóbijáš amónský stál vedle něho a řekl: "Jen ať si stavějí! Až přiběhne liška, protrhne jejich kamennou hradbu."
3,36 - "Slyš, Bože náš, že jsme v opovržení. Obrať jejich hanění na jejich hlavu! Vydej je, aby se stali kořistí a zajatci cizí země.
3,37 - Nepřikrývej jejich nepravost, ať není jejich hřích před tebou smazán, neboť podněcují proti těm, kdo stavějí."
3,38 - Stavěli jsme hradby dále, byly již zpoloviny hotovy, protože lid byl srdcem při práci.
4,1 - Jakmile uslyšeli Sanbalat a Tóbijáš, Arabové, Amónci a Ašdóďané, že obnova jeruzalémských hradeb pokračuje, že se trhliny opět uzavírají, velmi vzplanuli.
4,2 - Vzájemně se smluvili, že vytáhnou proti Jeruzalému do boje a že v něm vyvolají zmatek.
4,3 - Modlili jsme se ke svému Bohu a stavěli proti nim na obranu stráže ve dne v noci.
4,4 - Juda říkal: "Síla nosičů je podlomena, všude jsou hromady sutin, nejsme schopni hradby dostavět."
4,5 - Naši protivníci říkali: "Nic nepoznají a nic nepostřehnout, dokud mezi ně nevtrhneme. Pobijeme je a to dílo překazíme."
4,6 - Avšak Judejci, kteří sídlili v jejich blízkosti, přicházeli a varovali nás znovu a znovu: "Ze všech míst, kam se obrátíte, jdou proti nám!"
4,7 - Proto jsem postavil stráž pod svatým místem při hradbách na nechráněných úsecích. Postavil jsem tam lid podle čeledí s meči, kopími a luky.
4,8 - Když jsem všechno přehlédl, šel jsem a řekl šlechticům, představenstvu a ostatnímu lidu: "Nebojte se jich, pamatujte na Panovníka velikého a budícího bázeň! Bojujte za své bratry, syny a dcery, ženy a domy!"
4,9 - Jakmile naši nepřátelé uslyšeli, že je nám vše známo, pochopili, že Bůh překazil jejich záměr. My všichni jsme se vrátili na hradby, každý ke svému dílu.
4,10 - Avšak od onoho dne pracovala na díle jen polovina mých lidí, zatímco druhá polovina byla ozbrojena kopími, štíty, luky a pancíři. Velmožové stáli při celém domě judském.
4,11 - Ti, kdo stavěli hradby, nosiči břemen i nakladači, pracovali jednou rukou na díle a v druhé drželi zbraň.
4,12 - Všichni, kdo stavěli, měli meč připásaný na bedrech a tak stavěli, a vedle mne stál trubač.
4,13 - Řekl jsem šlechticům, představenstvu a ostatnímu lidu: "Dílo je veliké a rozsáhlé a my jsme rozděleni po hradbách daleko od sebe.
4,14 - Uslyšíte-li z některého místa zvuk polnice, shromážděte se tam k nám. Náš Bůh bude bojovat za nás."
4,15 - A pokračovali jsme v díle; polovina mužů držela kopí od svítání až do soumraku.
4,16 - V té době jsem také řekl lidu: "Každý se svým služebníkem nocujte uprostřed Jeruzaléma; v noci nás budou střežit a ve dne pracovat."
4,17 - Nikdo z nás si nesvlékal šat, ani já ani moji bratři ani moji lidé ani strážní, které jsme měli při sobě...
5,1 - Strhl se pak veliký křik lidu, zvláště žen, proti jejich bratřím Judejcům.
5,2 - Jedni říkali: "Je nás mnoho s našimi syny a dcerami, musíme shánět obilí, abychom měli co jíst a zůstali naživu."
5,3 - Jiní říkali: "Svá pole, vinice a domy dáváme do zástavy, abychom sehnali obilí v tom hladu."
5,4 - Jiní opět říkali: "Musili jsme si vypůjčit na svá pole a vinice peníze na daň pro krále.
5,5 - A přece jsme se svými bratry jedno tělo, naše děti jsou jako jejich děti. Jenže my musíme své syny a dcery prodávat do otroctví, některé z našich dcer se již otrokyněmi staly, a nemůžeme nic proti tomu dělat. Naše pole a vinice patří jiným."
5,6 - Když jsem slyšel jejich křik a tato slova, vzplanul jsem hněvem.
5,7 - Rozhodl jsem se, že proti šlechticům a představenstvu povedu při. Vytkl jsem jim: "Půjčujete svým bratřím na lichvářský úrok", a svolal jsem proti nim velké shromáždění.
5,8 - Řekl jsem jim: "My jsme vykoupili, pokud nám bylo možno, své bratry Judejce, prodané pohanům. Naproti tomu vy své bratry prodáváte, aby byli prodáváni nám." Zmlkli a nenašli slov.
5,9 - Pokračoval jsem: "Co děláte, není dobré. Což nemáte žít v bázni před naším Bohem a uvarovat se pohanění ze strany pohanů, našich nepřátel?
5,10 - Také já, moji bratří a moji lidé, bychom od nich mohli požadovat úrok z peněz a obilí. Upustíme však od toho dluhu.
5,11 - Vraťte jim ještě dnes jejich pole, vinice, olivoví a domy i příslušnou částku peněz, obilí, moštu a čerstvého oleje, za něž jste jim půjčku poskytli."
5,12 - Odpověděli: "Vrátíme a nic od nich nebudeme požadovat. Uděláme to tak, jak jsi řekl." Svolal jsem tedy kněze a zavázal lid přísahou, že toto slovo dodrží.
5,13 - Také jsem vytřepal záhyby svého roucha a řekl jsem: "Právě tak nechť vytřepe Bůh každého muže, který toto slovo nedodrží, z jeho domu a vlastnictví; tak buď vytřepán a vyprázdněn." Nato celé shromáždění odpovědělo: "Amen." I chválili Hospodina, a lid to slovo dodržel.
5,14 - Také ode dne, kdy mě král ustanovil místodržitelem v zemi judské, od dvacátého roku až do třicátého druhého roku krále Artaxerxa, po dobu dvanácti let, jsem ani já ani moji bratři nebrali místodržitelské příjmy.
5,15 - Dřívější místodržitelé, moji předchůdci, zatěžovali totiž lid tím, že na něm vymáhali mimo pokrm a víno čtyřicet šekelů stříbra, rovněž jejich lidé vykořisťovali lid. Já však jsem tak nejednal z bázně před Bohem.
5,16 - Nadto jsem se účastnil oprav hradeb. Pole jsme neskupovali, ale všichni moji lidé tam byli zapojeni do díla.
5,17 - Judejci a představenstvo, sto padesát osob, mimo ty, kteří k nám přicházeli z okolních pohanů, sedali u mého stolu.
5,18 - Bylo třeba každý den připravovat jednoho býka a šest vybraných ovcí. Dále byla pro mě připravována drůbež a jednou za deset dní množství různého vína. Přitom jsem neuplatňoval nárok na místodržitelské příjmy, protože na tomto lidu už těžce spočívala služba.
5,19 - "Pamatuj na mne, Bože můj, v dobrém, na všechno, co jsem pro tento lid učinil."
6,1 - Když se doneslo Sanbalatovi, Tóbijášovi, Gešemovi Arabskému a ostatním našim nepřátelům, že jsem dostavěl hradby, takže v nich nezbylo trhliny - ovšem do té doby jsem ještě nevsadil vrata do bran -,
6,2 - poslal ke mně Sanbalat a Gešem se vzkazem: "Přijď, sejdeme se spolu v některé vsi na pláni Ónu." Zamýšleli však provést mi něco zlého.
6,3 - Poslal jsem k nim tedy posly se vzkazem: "Dělám veliké dílo, proto nemohu odejít. Mělo by se to dílo snad přerušit tím, že bych je opustil a sestoupil k vám?"
6,4 - Stejný vzkaz mi poslali čtyřikrát a já jsem jim pokaždé stejně odpověděl.
6,5 - Stejným způsobem poslal ke mně Sanbalat po páté svého služebníka, a to s otevřeným dopisem.
6,6 - Bylo v něm napsáno: "Proslýchá se mezi pohany, i Gašmu to říká, že ty a Judejci pomýšlíte na vzpouru, že proto stavíš hradby, a ty sám prý se chceš stát jejich králem.
6,7 - Také jsi prý ustanovil proroky, aby o tobě v Jeruzalémě provolávali: »To je král judský.« Tato slova se jistě donesou ke králi. Proto přijď, poradíme se spolu."
6,8 - Odpověděl jsem mu: "Nic z toho, co říkáš, se nestalo. Ty sám sis to vymyslel."
6,9 - Ti všichni nás chtěli zastrašit. Říkali si: "Upustí od díla a ono se neuskuteční." "Proto nyní, Bože, posilni mé ruce!"
6,10 - Vstoupil jsem do domu Šemajáše, syna Delajáše, syna Mehétabelova, který žil odloučeně. Řekl: "Sejděme se v domě Božím, uvnitř chrámu; musíme však zavřít chrámová vrata, protože se tě chystají zavraždit; v noci přijdou, aby tě zavraždili."
6,11 - Odpověděl jsem: "Člověk jako já má prchat? Což může někdo jako já vstoupit do chrámu a zůstat naživu? Nevstoupím."
6,12 - Zjistil jsem totiž, že ho Bůh neposlal. To proroctví mluvil proti mně, protože ho najali Tóbijáš a Sanbalat.
6,13 - Byl najat proto, abych ze strachu tak jednal a zhřešil. Chtěli toho využít, aby pošpinili mé jméno a potupili mě.
6,14 - "Pamatuj, můj Bože, na Tóbijáše a na Sanbalata, na tyto jejich skutky, a také na prorokyni Nóadju a na ostatní proroky, kteří mě zastrašovali."
6,15 - Hradby byly úplně dostavěny dvacátého pátého dne měsíce elúlu, za dvaapadesát dní.
6,16 - Jak o tom uslyšeli všichni naši nepřátelé a spatřili to všichni pohané z okolí, velice zmalomyslněli. Poznali totiž, že toto dílo bylo vykonáno s pomocí našeho Boha.
6,17 - V oněch dnech judští šlechtici často posílali dopisy Tóbijášovi a od Tóbijáše přicházeli dopisy jim.
6,18 - Mnozí v Judsku s ním totiž byli spjati přísahou, neboť byl zetěm Arachova syna Šekanjáše a jeho syn Jóchanan si vzal dceru Berekjášova syna Mešuláma.
6,19 - Také ho přede mnou vychvalovali a má slova donášeli jemu. A Tóbijáš posílal dopisy, aby mě zastrašoval.
7,1 - Když byly dostavěny hradby, vsadil jsem vrata. Byli také ustanoveni vrátní, zpěváci a levité.
7,2 - Pak jsem dal ohledně Jeruzaléma příkaz svému bratru Chananímu a správci hradu Chananjášovi, který byl mužem věrnějším a bohabojnějším než mnozí jiní.
7,3 - Řekl jsem jim: "Jeruzalémské brány nesmějí být otvírány dříve, než slunce začne hřát; a když strážci uzavřou vrata, vy zajistěte závory. Stráže budou stavěny z obyvatelů Jeruzaléma, každý bude mít své stanoviště naproti svému domu."
7,4 - Město bylo rozlehlé a veliké, ale lidu v něm bylo málo a domy nebyly dostavěny.
7,5 - Tu mi můj Bůh vložil do srdce, abych shromáždil šlechtice, představenstvo i lid, aby byli zapsáni do seznamu rodů. Našel jsem písemný záznam o rodu těch, kteří přišli dříve, a našel jsem v něm napsáno:
7,6 - Toto jsou příslušníci judského kraje, kteří přišli ze zajetí, přesídlenci, které přesídlil babylónský král Nebúkadnesar. Navrátili se do Jeruzaléma a do Judska, každý do svého města.
7,7 - Přišli se Zerubábelem, Jéšuou, Nechemjášem, Azarjášem, Raamjášem, Nachamaním, Mordokajem, Bilšámem, Misperetem, Bigvajem, Nechúmem a Baanou. Soupis mužů izraelského lidu:
7,8 - Synů Pareóšových dva tisíce sto sedmdesát dva;
7,9 - synů Šefatjášových tři sta sedmdesát dva;
7,10 - synů Arachových šest set padesát dva;
7,11 - synů Pachat-moábových, totiž synů Jéšuových a Jóabových, dva tisíce osm set osmnáct;
7,12 - synů Élamových dvanáct set padesát čtyři;
7,13 - synů Zatúových osm set čtyřicet pět;
7,14 - synů Zakajových sedm set šedesát;
7,15 - synů Binújových šest set čtyřicet osm;
7,16 - synů Bebajových šest set dvacet osm;
7,17 - synů Azgadových dva tisíce tři sta dvacet dva;
7,18 - synů Adoníkamových šest set šedesát sedm;
7,19 - synů Bigvajových dva tisíce šedesát sedm;
7,20 - synů Adínových šest set padesát pět;
7,21 - synů Aterových, totiž Chizkijášových, devadesát osm;
7,22 - synů Chašumových tři sta dvacet osm;
7,23 - synů Besajových tři sta dvacet čtyři;
7,24 - synů Charífových sto dvanáct;
7,25 - synů gibeónských devadesát pět;
7,26 - mužů betlémských a netófských sto osmdesát osm;
7,27 - mužů anatótských sto dvacet osm;
7,28 - mužů bétazmávetských čtyřicet dva;
7,29 - mužů kirjatjearímských, kefírských a beerótských sedm set čtyřicet tři;
7,30 - mužů rámských a gebských šest set dvacet jeden;
7,31 - mužů mikmáských sto dvacet dva;
7,32 - mužů bételských a ajských sto dvacet tři;
7,33 - mužů z druhého Neba padesát dva;
7,34 - synů druhého Élama dvanáct sed padesát čtyři;
7,35 - synů Charimových tři sta dvacet;
7,36 - synů jerišských tři sta čtyřicet pět;
7,37 - synů lódských, chadídských a ónoských sedm set dvacet jeden;
7,38 - synů Seáových tři tisíce devět set třicet.
7,39 - Kněží: synů Jedajášových z domu Jéšuova devět set sedmdesát tři;
7,40 - synů Imerových tisíc padesát dva;
7,41 - synů Pašchúrových dvanáct set čtyřicet sedm;
7,42 - synů Charimových tisíc sedmnáct.
7,43 - Levité: synů Jéšuových, totiž Kadmíelových, totiž synů Hódevových, sedmdesát čtyři.
7,44 - Zpěváci: synů Asafových sto čtyřicet osm.
7,45 - Vrátní: synů Šalúmových, synů Aterových, synů Talmónových, synů Akúbových, synů Chatítových a synů Šobajových sto třicet osm.
7,46 - Chrámoví nevolníci: synové Síchovi, synové Chasúfovi, synové Tabaótovi,
7,47 - synové Kérosovi, synové Síaovi, synové Padónovi,
7,48 - synové Lebánovi, synové Chagábovi, synové Šalmajovi,
7,49 - synové Chananovi, synové Gidélovi, synové Gacharovi,
7,50 - synové Reajášovi, synové Resínovi, synové Nekódovi,
7,51 - synové Gazamovi, synové Uzovi, synové Paséachovi,
7,52 - synové Besajovi, synové Meúnejců, synové Nefíšesejců,
7,53 - synové Bakbúkovi, synové Chakúfovi, synové Charchúrovi,
7,54 - synové Baslítovi, synové Mechídovi, synové Charšovi,
7,55 - synové Barkósovi, synové Síserovi, synové Tamachovi,
7,56 - synové Nesíachovi a synové Chatífovi.
7,57 - Synové služebníků Šalomounových: synové Sótajovi, synové Sóferetovi, synové Perídovi,
7,58 - synové Jaalovi, synové Darkónovi, synové Gidélovi,
7,59 - synové Šefatjášovi, synové Chatílovi, synové Pokereta Sebajimského a synové Amónovi.
7,60 - Všech chrámových nevolníků a synů Šalomounových služebníků tři sta devadesát dva.
7,61 - Tito vyšli z Tel-melachu, z Tel-charši, z Kerúb-adónu a Imeru, ale nemohli prokázat, že jejich otcovský rod a původ je z Izraele:
7,62 - synů Delajášových, synů Tóbijášových a synů Nekódových šest set čtyřicet dva.
7,63 - A z kněží synové Chobajášovi, synové Kósovi a synové Barzilaje, který si vzal za ženu jednu z dcer Barzilaje Gileádského a je nazýván jejich jménem.
7,64 - Ti hledali svůj rodokmen v seznamu rodů, ale marně; proto byli vyloučeni z kněžství jako nezpůsobilí.
7,65 - Místodržící jim zapověděl jíst ze svatých přídělů kněžských, pokud nebude ustanoven kněz pro posvátné losy urím a tumím.
7,66 - Celé shromáždění dohromady čítalo čtyřicet dva tisíce tři sta šedesát duší,
7,67 - mimo jejich otroky a otrokyně, jichž bylo sedm tisíc tři sta třicet sedm. Měli také dvě stě čtyřicet pět zpěváků a zpěvaček.
7,68 - Velbloudů bylo čtyři sta třicet pět, oslů šest tisíc sedm set dvacet.
7,69 - Z představitelů rodů někteří přispěli na dílo. Místodržící dal na chrámový poklad tisíc zlatých darejků, padesát kropenek, pět set třicet kněžských suknic.
7,70 - Představitelé rodů dali na chrámový poklad pro potřeby díla dvacet tisíc zlatých darejků a dva tisíce dvě stě hřiven stříbra.
7,71 - A toho, co dal ostatní lid, bylo dvacet tisíc zlatých darejků, dva tisíce hřiven stříbra a šedesát sedm kněžských suknic.
7,72 - I usadili se kněží, levité, vrátní, zpěváci i někteří z lidu a chrámoví nevolníci i všechen Izrael ve svých městech. Když nastal sedmý měsíc, byli již Izraelci ve svých městech.
8,1 - Všechen lid se shromáždil jednomyslně na prostranství před Vodní branou a vyzvali znalce Zákona Ezdráše, aby přinesl knihu Mojžíšova zákona, který vydal Hospodin Izraeli.
8,2 - Kněz Ezdráš tedy přinesl Zákon před shromáždění mužů i žen, všech, kteří byli schopni rozumět, aby jej slyšeli, prvního dne měsíce sedmého.
8,3 - Četl z něho na prostranství před Vodní branou od svítání až do poledne mužům i ženám, těm, kteří byli schopni rozumět. Všechen lid pozorně naslouchal slovům z knihy Zákona.
8,4 - Znalec zákona Ezdráš stál na dřevěném lešení, které k tomu účelu zhotovili; po pravici vedle něho stál Matitjáš, Šema, Anajáš, Úrijáš, Chilkijáš a Maasejáš, po levici pak Pedajáš, Míšael, Malkijáš, Chašum, Chašbadána, Zekarjáš a Mešulám.
8,5 - I otevřel Ezdráš knihu před zraky všeho lidu, stál totiž výše než ostatní lid. Když ji otevřel, všechen lid povstal.
8,6 - Ezdráš dobrořečil Hospodinu, Bohu velikému, a všechen lid odpověděl s pozdviženýma rukama: "Amen, amen." Padli na kolena a klaněli se Hospodinu tváří až k zemi.
8,7 - Nato Jéšua, Baní, Šerebjáš, Jamín, Akúb, Šabetaj, Hódijáš, Maasejáš, Kelíta, Azarjáš, Józabad, Chanan a Pelajáš, levité, vysvětlovali lidu Zákon, zatímco lid stál na svém místě.
8,8 - Četli z knihy Božího zákona po oddílech a vykládali smysl, aby lid rozuměl tomu, co četli.
8,9 - Nehemjáš, který byl místodržícím, a kněz Ezdráš, znalec Zákona, a levité, kteří vysvětlovali lidu Zákon, řekli všem lidu: "Dnešní den je svatý Hospodinu, vašemu Bohu. Netruchlete a neplačte." Všechen lid totiž plakal, když slyšel slova Zákona.
8,10 - Dále jim řekl: "Jděte, jezte tučná jídla a pijte sladké nápoje a posílejte dárky těm, kdo nemají nic připraveno. Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou."
8,11 - Také levité utěšovali všechen lid: "Utište se. Dnešní den je svatý, netrapte se!"
8,12 - I rozešel se všechen lid, aby jedli a pili a posílali dárky; uspořádali velmi radostnou slavnost, protože porozuměli slovům, která jim byla zvěstována.
8,13 - Na druhý den se pak shromáždili představitelé rodů ze všeho lidu, kněží a levité ke znalci Zákona Ezdrášovi, aby si vyložili slova Zákona.
8,14 - Našli totiž zapsáno v Zákoně, jejž Hospodin vydal skrze Mojžíše, že Izraelci mají při slavnosti v sedmém měsíci sídlit ve stáncích
8,15 - a vyhlásit a rozhlásit ve všech svých městech a v Jeruzalémě: "Vyjděte na hory, přineste větve oliv šlechtěných i planých i myrtové a palmové a jiných listnatých stromů, abyste mohli udělat stánky, jak je psáno."
8,16 - Lid vyšel, přinesli větve a udělali stánky, každý na své střeše nebo na dvorku i na nádvořích Božího domu, na prostranství u Vodní brány a na prostranství u Efrajimovy brány.
8,17 - Celé shromáždění těch, kdo se vrátili ze zajetí, si udělalo stánky a sídlili v nich, což Izraelci nedělali od dob Jozua, syna Núnova, až do onoho dne. Byla z toho převeliká radost.
8,18 - Z knihy Božího zákona se četlo den co den, od prvního až do posledního dne. Po sedm dní slavili slavnost. Osmého dne bylo slavnostní shromáždění, jak je ustanoveno.
9,1 - Dvacátého čtvrtého dne toho měsíce se Izraelci shromáždili k postu v žíněných rouchách a s prstí na hlavě.
9,2 - Izraelovi potomci se oddělili ode všech cizinců. Stáli a vyznávali své hříchy i nepravosti svých otců.
9,3 - Povstávali ze svých míst, když četli čtyřikrát za den z knihy Zákona Hospodina, svého Boha, a čtyřikrát se vyznávali a klaněli Hospodinu, svému Bohu.
9,4 - Na výstupek pro levity se postavili Jéšua a Baní, Kadmíel, Šebanjáš, Buní, Šerebjáš, Baní, Kenaní a velmi hlasitě úpěli k Hospodinu, svému Bohu.
9,5 - Pak vyzvali levité Jéšua a Kadmíel, Baní, Chašabnejáš, Šerebjáš, Hódijáš, Šebanjáš a Petachjáš lid: "Povstaňte, dobrořečte Hospodinu, svému Bohu, po všechny věky. Ať dobrořečí tvému slavnému jménu, vyvýšenému nad každé dobrořečení a chválu.
9,6 - Ty, Hospodine, jsi ten jediný, ty jsi učinil nebe, nebesa nebes a všechen jejich zástup, zemi i vše, co je na ní, moře i vše, co je v nich. Sám to všechno zachováváš při životě a nebeské zástupy se ti klanějí.
9,7 - Ty, Hospodine, jsi Bůh; ty jsi vyvolil Abrama a vyvedls jej z Ur-kasdímu a dals mu jméno Abraham.
9,8 - Shledal jsi, že jeho srdce je ti věrné, a uzavřel jsi s ním smlouvu, že zemi Kennanců, Chetejců, Emorejců a Perizejců, Jebúsejců a Girgašijců dáš jeho potomstvu. Dostál jsi svému slovu, neboť jsi spravedlivý.
9,9 - Viděl jsi utrpení našich otců v Egyptě a slyšel jsi jejich úpění u Rákosového moře.
9,10 - I učinil jsi znamení a zázraky proti faraónovi a proti všem jeho služebníkům i proti všemu lidu jeho země, protože jsi poznal, jak se nad nimi zpupně vyvyšovali. Tak sis učinil jméno, jaké máš až dodnes.
9,11 - Rozpoltil jsi před nimi moře a oni prošli mořem po suchu; ale jejich pronásledovatele jsi uvrhl do hlubin jako kámen do dravých vod.
9,12 - Ve dne jsi je vodil sloupem oblakovým, v noci sloupem ohnivým, aby jím osvětloval cestu, po níž by šli.
9,13 - Sestoupil jsi na horu Sínaj a mluvil jsi s nimi z nebe, vydal jsi jim přímé řády a spolehlivá naučení, dobrá nařízení a přikázání.
9,14 - Učinil jsi jim známý svůj svatý den odpočinku, příkazy, nařízení a zákon jsi jim vydal skrze svého služebníka Mojžíše.
9,15 - Dal jsi jim chléb z nebe, když hladověli, vyvedl jsi jim vodu ze skaliska, když žíznili. A řekl jsi jim, aby šli obsadit zemi, o které jsi s pozvednutím ruky přisáhl, že jim ji dáš.
9,16 - Ale oni, naši otcové, se zpupně vyvyšovali, byli tvrdošíjní a neposlouchali tvé příkazy.
9,17 - Odmítli poslouchat a ani si nevzpomněli na divuplné skutky, které jsi pro ně činil. Byli tvrdošíjní a vzali si vzdorně do hlavy, že se vrátí do svého otroctví. Ty jsi však Bůh ochotný odpouštět, milostivý a soucitný, shovívavý a nesmírně milosrdný, proto jsi je neopustil.
9,18 - Dokonce si odlili sochu býčka a řekli: »To je tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta«. Dopustili se strašného rouhání.
9,19 - Avšak ty jsi je v nesmírném slitování na poušti neopustil. Ve dne od nich neodcházel sloup oblakový, který je vodil po cestě, a v noci sloup ohnivý, který jim osvětloval cestu, po níž by šli.
9,20 - Dával jsi svého dobrého ducha, aby je poučoval. Neodnímal jsi jim od úst svou manu a dával jsi jim vodu, když žíznili.
9,21 - Po čtyřicet let ses o ně na poušti staral, nic jim nescházelo, pláště jim nezvetšely a nohy jim neotekly.
9,22 - Potom jsi jim dal království a národy, přidělil jsi jim každý kout. Obsadili zemi Síchonovu, totiž zemi krále Chešbónského, i zemi bášanského krále Óga.
9,23 - Rozmnožil jsi jejich syny jako hvězdy nebeské, uvedls je do země, o níž jsi řekl jejich otcům, aby ji šli obsadit.
9,24 - A synové do té země vešli a obsadili ji. Pokořil jsi před nimi obyvatele země, Kenaance, a vydals jim je do rukou, i jejich krále a národy země, aby s nimi naložili podle své vůle.
9,25 - Dobyli opevněná města a žírnou zemi a obsadili domy plné všelijakých dobrých věcí, vytesané nádrže, vinice, olivoví a množství ovocného stromoví. Jedli a nasytili se, ztučněli a žili v rozkoši z tvé veliké dobroty.
9,26 - Ale začali být vzpurní a bouřili se proti tobě. Tvůj zákon zavrhli a vraždili tvé proroky, kteří je varovali, aby je obrátili zpět k tobě. Dopustili se strašného rouhání.
9,27 - Proto jsi je vydal do rukou jejich protivníků, aby je sužovali. Když však v dobách svého soužení úpěli k tobě, tys je z nebe vyslýchal a z nesmírného slitování jsi jim dával vysvoboditele, aby je vysvobozovali z rukou jejich protivníků.
9,28 - Ale jen si oddechli, zase páchali, co je před tebou zlé. Proto jsi je nechal napospas jejich nepřátelům, aby nad nimi panovali. Když však opět k tobě úpěli, tys je z nebe vyslýchal a ve svém slitování je nesčetněkrát zachraňoval.
9,29 - Dával jsi jim výstrahu, abys je přivedl zpět ke svému zákonu. Oni se však zpupně vyvyšovali, neposlouchali tvé příkazy a prohřešovali se proti tvým řádům, které dávají život tomu, kdo se jimi řídí. Umíněně se obraceli zády, byli tvrdošíjní a neposlouchali.
9,30 - Měl jsi s nimi trpělivost po mnohá léta. Skrze své proroky jsi jim dával výstrahu svým duchem, ale neposlouchali. Proto jsi je vydal do rukou národů cizích zemí.
9,31 - Ale z nesmírného slitování jsi s nimi neskoncoval a neopustil jsi je, protože jsi Bůh milostivý a soucitný.
9,32 - Nyní tedy, náš Bože, Bože veliký, mocný a budící bázeň, který zachováváš smlouvu a milosrdenství, nepokládej za málo všechny ty útrapy, které dolehly na nás, na naše krále, předáky, kněze a proroky, na naše otce a na všechen tvůj lid od doby asyrských králů až dodnes.
9,33 - Ty jsi spravedlivý ve všem, co na nás přišlo, neboť jsi jednal věrně, kdežto my jsme si počínali svévolně.
9,34 - Naši králové, předáci, kněží a otcové se neřídili tvým zákonem, nedbali na tvá přikázání a na tvá svědectví, kterými jsi je varoval.
9,35 - Ve svém království, přes tvoji mnohou dobrotu, kterou jsi jim prokazoval, v širé a žírné zemi, kterou jsi jim dal, nesloužili tobě a neodvrátili se od svých zlých skutků.
9,36 - Proto jsme dnes otroky. V té zemi, kterou jsi dal našim otcům, aby jedli její plody a dobroty, jsme otroky.
9,37 - Její bohatá úroda připadá králům, které jsi nad námi ustanovil pro naše hříchy; vládnou nad našimi těly i nad naším dobytkem, jak se jim zlíbí. Jsme ve velikém soužení."
10,1 - Vzhledem k tomu všemu uzavíráme a sepisujeme pevnou dohodu zpečetěnou našimi předáky, levity a kněžími.
10,2 - Pečetě připojili místodržící Nehemjáš, syn Chakaljášův, a Sidkijáš,
10,3 - Serajáš, Azarjáš, Jirmejáš,
10,4 - Pašchúr, Amarjáš, Malkijáš,
10,5 - Chatúš, Šebanjáš, Malúk,
10,6 - Charim, Meremót, Obadjáš,
10,7 - Daníel, Gintón, Barúk,
10,8 - Mešulam, Abijáš, Mijamín,
10,9 - Maazjáš, Bilgaj a Šemajáš. To jsou kněží.
10,10 - Levité: Azanjášův syn Jéšua, Binúj ze synů Chénadadových, Kadmíel
10,11 - a jejich bratří Šebanjáš, Hódijáš, Kelíta, Pelajáš, Chanan,
10,12 - Míka, Rechób, Chašabjáš,
10,13 - Zakúr, Šerebjáš, Šebanjáš,
10,14 - Hódijáš, Baní a Benínu.
10,15 - Představitelé lidu: Pareóš, Pachat-moáb, Élam, Zatú, Baní,
10,16 - Buní, Azgád, Bebaj,
10,17 - Adonijáš, Bigvaj, Adín,
10,18 - Ater, Chizkijáš, Azúr,
10,19 - Hódijáš, Chašum, Besaj,
10,20 - Charíf, Anatót, Nébaj,
10,21 - Magpíaš, Mešulám, Chezír,
10,22 - Mešézabel, Sádok, Jadúa,
10,23 - Pelatjáš, Chanan, Anajáš,
10,24 - Hóšea, Chananjáš, Chašúb,
10,25 - Lócheš, Pilchá, Šobek,
10,26 - Rechúm, Chašabna, Maasejáš
10,27 - a Achijáš, Chanan, Anan,
10,28 - Malúk, Charim a Baana.
10,29 - Ostatní lid, kněží, levité, vrátní, zpěváci, chrámoví nevolníci a všichni, kdo se oddělili od národů zemí k Božímu zákonu, také jejich ženy, synové a dcery, každý, kdo to byl schopen pochopit,
10,30 - připojovali se ke svým vznešeným bratřím. Přicházeli a přísežně se zaklínali, že budou žít podle Božího zákona, který byl vydán skrze Božího služebníka Mojžíše, a že budou zachovávat a plnil všechna přikázání Hospodina, našeho Pána, jeho práva a jeho nařízení.
10,31 - Prohlásili: "Nebudeme dávat své dcery národům země a jejich dcery nebudeme brát pro své syny.
10,32 - Když budou přinášet národy země v den odpočinku k prodeji různé zboží a obilí, v den odpočinku, totiž ve svatý den, je od nich nebudeme brát. Sedmého léta necháme pole ladem a nebudeme vymáhat dluhy.
10,33 - Budeme se podřizovat příkazům a odevzdávání třetiny šekelu ročně pro službu v domě našeho Boha,
10,34 - na předkladné chleby, na pravidelný obětní dar, na pravidelnou oběť zápalnou ve dnech odpočinku a o novoluních, na slavnosti, na svaté dávky, na smírčí oběti za hřích za Izraele, vůbec na všechno dílo domu našeho Boha.
10,35 - Losem jsme rozvrhli dodávky dříví mezi kněze, levity a lid, jak je mají přinášet do domu našeho Boha podle našich otcovských rodů ve stanovené časy rok co rok, aby bylo zapalováno na oltáři Hospodina, našeho Boha, jak je psáno v Zákoně.
10,36 - Také budeme přinášet prvotiny ze svých rolí a provotiny všeho ovoce z každého stromu rok co rok do Hospodinova domu.
10,37 - I prvorozené ze svých synů a ze svého dobytka, jak je psáno v Zákoně, prvorozené ze svého skotu a bravu, budeme přinášet do domu svého Boha kněžím, kteří konají službu v domě našeho Boha.
10,38 - Také první část z obilní tluče, z našich obětních dávek, z ovoce každého stromu, z moštu a z čerstvého oleje budeme přinášet kněžím do komor při domě našeho Boha a desátky z naší půdy budeme odvádět levitům; levité sami ať vybírají desátky ve všech městech, která s námi slouží Hospodinu.
10,39 - Kněz z rodu Áronova bude s levity, když budou vybírat desátky. Levité předají desátý díl z desátků do domu našeho Boha, do komor ve skladišti.
10,40 - Do těch komor totiž budou přinášet Izraelci i levitští příslušníci obětní dávky z obilí, z moštu a z čerstvého oleje. Tam je nádobí svatyně i kněží konající službu i vrátní a zpěváci. Dům svého Boha neopustíme."
11,1 - Předáci lidu se usadili v Jeruzalémě. Ostatní lid losoval, aby vybral vždy jednoho z deseti, který by se usadil ve svatém městě Jeruzalémě; devět dalších zůstalo v jiných městech.
11,2 - Lid žehnal všem mužům, kteří se dobrovolně rozhodli, že se usadí v Jeruzalémě.
11,3 - Toto jsou představitelé krajin, kteří se usadili v Jeruzalémě a v judských městech. Každý se usadil ve svém trvalém vlastnictví ve svém městě, Izraelci, kněží, levité, chrámoví nevolníci a synové služebníků Šalomounových.
11,4 - V Jeruzalémě se usadili někteří Judovci a Benjamínovci. - Z Judovců: Atajáš, syn Uzijáše, syna Zekarjáše, syna Amarjáše, syna Šefatjáše, syna Mahalalelova ze synů Peresových.
11,5 - Dále Maasejáš, syn Báruka, syna Kol-choza, syna Chazajáše, syna Adajáše, syna Jójaríba, syna Zekarjáše, příslušníka šíloského.
11,6 - Všech synů Peresových sídlících v Jeruzalémě bylo čtyři sta osmdesát šest bojeschopných mužů.
11,7 - A toto byli Benjamínovci: Salu, syn Mešuláma, syna Jóeda, syna Pedajáše, syna Kólajáše, syna Maasejáše, syna Ítiela, syna Ješajášova.
11,8 - Mimo něho Gabaj-salaj, celkem devět set dvacet osm.
11,9 - Zikríův syn Jóel byl nad nimi dohlížitelem a Senúův syn Juda byl jako druhý nad městem.
11,10 - Z kněží: Jójaríbův syn Jedajáš, Jakín,
11,11 - Serajáš, syn Chilkijáše, syna Mešulama, syna Sádoka, syna Merajóta, syna Achítúbova, představený domu Božího,
11,12 - a jejich bratří, kteří konali službu v domě, celkem osm set dvacet dva. Dále Adajáš, syn Jerochama, syna Pelaljáše, syna Amsího, syna Zekarjáše, syna Pašchúra, syna Malkijášova,
11,13 - a jeho bratří, představitelé rodů, celkem dvě stě čtyřicet dva. Dále Amašsaj, syn Azarela, syna Achazaje, syna Mešilemóta, syna Imerova,
11,14 - a jejich bratří, udatní muži, celkem sto dvacet osm. Dohlížitelem nad nimi byl Zabdíel, syn velikých.
11,15 - Z levitů: Šemajáš, syn Chašúba, syna Azríkama, syna Chašabjáše, syna Búníova,
11,16 - a Šabetaj a Józabad z předních levitů; ti dohlíželi na službu vně domu Božího.
11,17 - Dále Matanjáš, syn Míky, syna Zabdího, syna Asafova, přední modlitebník začínající chvalozpěvy; a jako druhý z jeho bratří Bakbukjáš. Dále Abda, syn Šamúy, syna Galala, syna Jedútúnova.
11,18 - Všech levitů bylo ve svatém městě dvě stě osmdesát čtyři.
11,19 - Vrátní: Akúb, Talmón a jejich bratří. Strážců bran bylo sto sedmdesát dva. -
11,20 - Ostatní Izrael, kněží a levité, byli ve všech městech judských, každý ve svém dědictví.
11,21 - Chrámoví nevolníci se usadili na Ófelu; Sícha a Gišpa byli nad chrámovými nevolníky.
11,22 - Dohlížitelem levitů v Jeruzalémě byl Uzí, syn Baního, syna Chašabjáše, syna Matanjáše, syna Míkova, ze synů Asafových, kteří zpívali při službách v Božím domě.
11,23 - Platil totiž pro ně příkaz krále Davida, aby den co den věrně zpívali.
11,24 - Petachjáš pak, syn Mešézabelův, ze synů Zeracha, syna Júdova, byl králi k ruce, aby vyřizoval všechny záležitosti lidu.
11,25 - Z Judovců se usadili někteří při dvorcích na svých polích v Kirjat-arbě a v jejích vesnicích, v Díbonu a jeho vesnicích, v Jekabseelu a jeho dvorcích
11,26 - a v Ješúe, v Móladě a v Bét-peletu,
11,27 - v Chasar-šúalu a v Beer-šebě a jejích vesnicích,
11,28 - v Siklagu a v Mekóně a jejích vesnicích,
11,29 - v Én-rimónu, v Soreji a v Jarmútu.
11,30 - Osídlili také Zanóach, Adulám a jejich dvorce, Lakíš a jeho polnosti, Azeku a její vesnice, takže přebývali od Beer-šeby až po Hinómské údolí.
11,31 - Benjamínovci z Geby osídlili Mikmás, Aju, Bét-el a jeho vesnice,
11,32 - Anatót, Nób, Ananju,
11,33 - Chasór, Rámu, Gitajim,
11,34 - Chadíd, Seboím, Nebalat,
11,35 - Lód a Óno a údolí řemeslníků.
11,36 - Některé oddíly levitů v Judsku byly přemístěny k Benjamínovi.
12,1 - Toto jsou kněží a levité, kteří se vrátili spolu se Zerubábelem, synem Šealtíelovým, a s Jéšuou: Serajáš, Jirmejáš, Ezra,
12,2 - Amarjáš, Malúk, Chatúš,
12,3 - Šekanjáš, Rechum, Meremót,
12,4 - Idó, Ginetoj, Abijáš,
12,5 - Mijamín, Maadjáš, Bilga,
12,6 - Šemajáš, Jójaríb, Jedajáš,
12,7 - Salú, Amók, Chilkijáš a Jedajáš. To jsou přední kněží se svými bratry za dnů Jéšuových.
12,8 - A levité: Jéšua, Binúj, Kadmíel, Šerebjáš, Juda a Matanjáš; ten se svými bratry řídil sborový zpěv;
12,9 - jejich bratří Bakbukjáš a Uni stáli naproti nim při vykonávání strážní služby.
12,10 - Jéšua zplodil Jójakíma; Jójakím zplodil Eljašíba; Eljašíb Jójadu.
12,11 - Jójada zplodil Jónatana; Jónatan zplodil Jadúu.
12,12 - Za dnů Jójakímových byli kněžími tito představitelé rodů: rodu Serajášova Merajáš, Jirmejášova Chananjáš,
12,13 - Ezrova Mešulam, Amarjášova Jóchanan,
12,14 - Malúkova Jónatan, Šebanjášova Josef,
12,15 - Charimova Adna, Merajótova Chelkaj,
12,16 - Idova Zekarjáš, Ginetónova Mešulam,
12,17 - Abijášova Zikrí, Minjamínova a Móadjášova Piltaj,
12,18 - Bilgova Šamúa, Šemajášova Jónatan,
12,19 - Jójaríbova Matenaj, Jedajášova Uzí,
12,20 - Salajova Kalaj, Amókova Eber,
12,21 - Chilkijášova Chašabjáš, Jedajášova Netanel.
12,22 - Za dnů Eljašíbových, Jójadových, Jóchananových a Jadúových byli zapsáni představitelé rodů levitských i kněží až do kralování perského Dareia.
12,23 - Levitští příslušníci, představitelé rodů, byli zapsáni do Knihy letopisů až do dnů Eljašíbova syna Jóchanana.
12,24 - Přední levité: Chašabjáš, Šerebjáš a Kadmíelův syn Jéšua a jejich bratří, kteří stáli naproti nim, aby podle příkazu Davida, muže Božího, vzdávali chválu a čest Hospodinu, střídavě sbor po sboru.
12,25 - Matanjáš a Bakjbukjáš, Obadjáš, Mešulam, Talmón, Akúb byli strážci bran; střežili skladiště u bran.
12,26 - Ti byli za dnů Jójakíma, syna Jéšuy, syna Jósadakova, a za dnů místodržitele Nehemjáše a kněze Ezdráše, znalce Zákona.
12,27 - K posvěcení jeruzalémských hradeb vyhledali a přivedli do Jeruzaléma levity ze všech jejich míst, aby uspořádali radostnou slavnost posvěcení spojenou s díkůvzdáním a zpěvem za doprovodu cymbálů, harf a citar.
12,28 - Tu se shromáždili příslušníci pěveckých sborů z okrsku kolem Jeruzaléma a z netófských dvorců,
12,29 - z Bét-gilgálu a z polností Geby a Azmávetu; zpěváci si totiž vystavěli dvorce okolo Jeruzaléma.
12,30 - Kněží a levité se očistili, pak očistili lid i brány a hradby.
12,31 - Přikázal jsem judským velmožům, aby vystoupili na hradby, a postavil jsem dva velké děkovné sbory. Jeden šel doprava po hradbách k bráně Hnojné.
12,32 - Za nimi šel Hóšajáš s polovinou judských velmožů
12,33 - a Azarjáš, Erza, Mešulam,
12,34 - Juda, Binjamín, Šemajáš a Jirmeáš.
12,35 - Z kněžstva tu byli s trubkami Zekarjáš, syn Jónatana, syna Šemajáše, syna Matanjáše, syna Míkajáše, syna Zakúra, syna Asafova,
12,36 - a jeho bratří Šemajáš a Azarel, Milalaj, Gilalaj, Maaj, Netanel, Juda a Chananí s hudebními nástroji Davida, muže Božího, a před nimi znalec Zákona Ezdráš.
12,37 - U Studničné brány, která byla naproti nim, vystoupili po schodech Města Davidova a pokračovali přístupem na hradby při Davidově paláci až k Vodní bráně na východě.
12,38 - Druhý děkovný sbor se jim ubíral naproti. Za ním jsem šel já s druhou polovinou lidu po hradbách, podél Pecné věže až k šiřoké hradbě,
12,39 - podél Efrajimovy brány, Staré brány a Rybné brány při věži Chananeelu a věži Meá až k Ovčí bráně. Zůstali jsme stát ve Strážní bráně.
12,40 - Oba děkovné sbory se zastavili na nádvoří Božího domu, i já s polovinou představenstva,
12,41 - kněží Eljakím, Maasejáš, Minjamín, Míkajáš, Eljóenaj, Zekarjáš, Chananjáš s trubkami,
12,42 - Maasejáš, Šemajáš, Eleazar, Uzí, Jóchanan, Malkijáš, Élam a Ezer. Zpěváci zvučně zpívali za řízení Jizrachjáše.
12,43 - V onen den také obětovali veliké oběti a radovali se, neboť jim Bůh připravil převelikou radost. I ženy a děti se radovaly, takže se radostné veselí Jeruzaléma rozléhalo dodaleka.
12,44 - V onen den byli ustanoveni někteří za správce komor pro sklady, obětní dávky, prvotiny a desátky, aby v nich uskladňovali částky z městských polností určené Zákonem kněžím a levitům. Juda se totiž radoval z kněží a levitů, připravených
12,45 - držet stráž svého Boha a dbát na očišťování. I zpěváci a vrátní konali službu podle nařízení Davida a jeho syna Šalomouna.
12,46 - Odedávna totiž, už za dnů Davidových a Asafových, vzdávali přední zpěváci zpěvem Bohu chválu a čest.
12,47 - Proto za dnů Zerubábelových i za dnů Nehemjášových odváděl celý Izrael příslušné částky na každý den pro zpěváky a vrátné; odděloval je jako svaté dávky pro levity a levité z nich oddělovali svaté dávky pro Áronovce.
13,1 - V onen den bylo lidu předčítáno z Knihy Mojžíšovy a našlo se v ní napsáno, že Amónec ani Moábec nesmí nikdy vstoupit do Božího shromáždění.
13,2 - Nevyšli totiž synům Izraele vstříc s chlebem a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby jim zlořečil; náš Bůh však obrátil zlořečení v požehnání.
13,3 - Když uslyšeli ten zákon, rozhodli se vyloučit z Izraele všechny přimíšence.
13,4 - Někdy předtím kněz Eljašíb, určený za správce komor domu našeho Boha, spřízněný s Tóbijášem,
13,5 - uvolnil pro něho velkou komoru, kam byly dříve dávány obětní dary, kadidlo, nádobí a desátky z obilí, moštu a čerstvého oleje, určené levitům, zpěvákům a vrátným, a obětní dávky pro kněze.
13,6 - Když se to vše stalo, nebyl jsem v Jeruzalémě. V třicátém druhém roce vlády babylónského krále Artaxerxa jsem se totiž odebral ke králi. Po nějaké době jsem si vyžádal od krále propuštění.
13,7 - Jak jsem přišel do Jeruzaléma, hned jsem porozuměl, jakého zla se dopustil Eljašíb kvůli Tóbijášovi tím, že pro něho uvolnil komoru v nádvořích Božího domu.
13,8 - Velice mě to pohoršilo. Dal jsem všechny věci Tóbijášova domu vyházet z komory ven.
13,9 - Rozkázal jsem, aby komory vyčistily, a znovu jsem do nich dal věci Božího domu, obětní dary a kadidlo.
13,10 - Dozvěděl jsem se také, že levitům nebyly dávány částky, takže se všichni rozprchli ke svým polím, levité i zpěváci konající službu.
13,11 - Měl jsem o to spor s představenstvem a ptal jsem se: "Proč je Boží dům opuštěn?" Shromáždil jsem levity a dosadil je na jejich místa.
13,12 - A všechen Juda přinášel do skladů desátky z obilí, moštu a čerstvého oleje.
13,13 - Za skladníky jsem určil kněze Šelemjáše, znalce Zákona Sádoka a z levitů Pedajáše; jim k ruce byl Chanan, syn Zakúra, syna Matanjášova; ti byli pokládáni za spolehlivé a měli za úkol vydávat příděly svým bratřím. -
13,14 - "Pamatuj na mne, Bože můj, kvůli tomu a nevymaž mou oddanost, kterou jsem prokázal domu svého Boha a jeho službám!"
13,15 - V oněch dnech jsem v Judsku viděl, že někteří lisují hrozny v den odpočinku, že přinášejí pytle obilí a nakládají na osly, a také že přinášejí do Jeruzaléma víno, hrozny a fíky a všelijaká břemena v den odpočinku. Varoval jsem je toho dne, kdy prodávali potraviny.
13,16 - I Týřané tu byli usazení; přinášeli ryby a všelijaké zboží a prodávali v den odpočinku Judovcům, a to přímo v Jeruzalémě.
13,17 - Měl jsem o to spor s judskými šlechtici a ptal jsem se jich: "Jakého zla se to dopouštíte? Znesvěcujete den odpočinku!
13,18 - Což právě tak nejednali vaši otcové? Proto náš Bůh uvedl všechno toto zlé na nás a na toto město. A vy jej zase popouzíte k hněvu proti Izraeli tím, že znesvěcujete den odpočinku."
13,19 - Když přede dnem odpočinku padl na jeruzalémské brány stín, rozkázal jsem, aby byla zavřena vrata a aby je neotvírali dříve než po dni odpočinku. Některé ze svých služebníků jsem postavil k branám, aby nikdo nenosil břemena v den odpočinku.
13,20 - Když kupci a prodavači všelijakého zboží nocovali jednou i dvakrát vně Jeruzaléma,
13,21 - varoval jsem je a vytýkal jsem jim: "Proč nocujete před hradbami? Bude-li se to opakovat, vztáhnu na vás ruku." Od té doby v den odpočinku nepřicházeli.
13,22 - Pak jsem přikázal levitům, aby se očistili a přišli střežit brány, aby byl svěcen den odpočinku. - "Pamatuj na mne, Bože můj, také kvůli tomu a měj se mnou soucit podle svého hojného milosrdenství!"
13,23 - V oněch dnech jsem také viděl, že si židé brali ašdódské, amónské a moábské ženy.
13,24 - Jejich děti pak mluvily zpoloviny ašdódsky, ale nedovedly mluvit židovsky. Hovořily jazykem toho či onoho lidu.
13,25 - Měl jsem s nimi o to spor a zlořečil jsem jim, některé muže jsem bil a rval za vousy a zapřisáhl jsem je při Bohu: "Nedávejte své dcery jejich synům a neberte jejich dcery svým synům a sobě!
13,26 - Což se právě tím neprohřešil izraelský král Šalomoun? Mezi mnohými národy nebylo krále jemu podobného. Byl milován Bohem, který jej určil za krále nad celým Izraelem. A přece i jeho svedly ženy cizinky ke hříchu.
13,27 - Máme snad mlčet, když vás slyšíme, že pácháte všechno to veliké zlo, že se zpronevěřujete našemu Bohu a berete si ženy cizinky?"
13,28 - Jeden syn nejvyššího kněze Jójady, syna Eljašíbova, byl zetěm Sanbalata Chorónského. Toto jsem od sebe odehnal. -
13,29 - "Pamatuj na ně, Bože můj, že poskvrnili kněžství i smlouvu kněžskou a levitskou!" -
13,30 - Tak jsem je očistil od všeho cizího. Stanovil jsem povinnosti kněží a levitů, každému podle jeho díla,
13,31 - i pro přinášení dříví v určených lhůtách, i pro prvotiny. - "Pamatuj na mne, Bože můj, v dobrém."

předchozí | další

Ezdráš | Ester

...